Bez několika návštěvníků 25 tisíc. Druhý ročník veletrhu čisté mobility e-SALON byl v mnoha ohledech rekordní

Bez několika návštěvníků 25 tisíc. Druhý ročník veletrhu čisté mobility e-SALON byl v mnoha ohledech rekordní

Druhý ročník veletrhu čisté mobility se představil v plné síle. Uvedl v českých premiérách nové technologie nejen pro dobíjení, ale také vozy, novinky z oblasti čisté infrastruktury a další zajímavosti. Na své si tak přišli nejen milovníci technologií, ale také životního prostředí i zábavy.

Organizátoři veletrhu e-SALON představili na čisté výstavní ploše téměř sedmi tisíc metrů čtverečních produkty a technologie více než 104 vystavovatelů. Ohromující byl také počet vystavujících značek, který zaujal svou komplexností. K vidění byly hybridní vozy, plug in vozidla a další řešení…

24 958 návštěvníků se tak mohlo pokochat nejen pohledem pod kapoty elektromobilů, zaujaly ale také hybridní vozy, motorky, letadla a motorové čluny na elektrický, tedy čistý pohon. 151 akreditovaných novinářů zjišťovalo na místě novinky pro své čtenáře tak, aby mohli investigativně informovat o tom, kam se svět elektromobility překotně ubírá. Kromě toho mohli návštěvníci některé modely i otestovat.

Vedle technických novinek se diváci mohli pobavit v chill out zóně skupiny Prima. V ní se setkali s tvářemi své oblíbené televizní stanice, mj. s Monikou Leovou, Láďou Hruškou, Romanem Šebrlem, Petrem Vágnerem či Evou Perkausovou. Probíhaly zde autogramiády moderátorů, k dispozici byla ochutnávka vína v sektoru Prima LOVE, procházka nabídkou portfolia Prima ZOOM, stejně tak simulátor rallye v rámci zóny Prima COOL.

Zdroj: FTV Prima, spol. s.r.o.

Číst dál…

Esport jako investiční příležitost i nástroj pro oslovení mladých. Konference Fenomén esport přiblížila celý jeho ekosystém

Každý rok se v Brně utkávají nejlepší hráči počítačových a mobilních her, kteří soupeří o titul mistra České republiky. Letos poprvé však byla součástí turnaje také odborná konference s příznačným názvem „Fenomén esport“, kterou organizovala agentura PLAYzone ve spolupráci se skupinou FTV Prima a Českou asociací esportu. Esport přiblížili účastníkům nejenom zástupci organizátorů, klubů či hráčů, ale svoje úspěšné projekty představily také společnosti Vodafone a Intel, které profesionální hraní dlouhodobě podporují u nás i ve světě. Nechyběla ani diskuze o tom, zda lze považovat esport za sport, které se účastnil i Český olympijský výbor.

Esport lze jednoduše charakterizovat jako organizované hraní počítačových, mobilních či konzolových her. V současnosti je jeho ekosystém téměř totožný s tradičními sporty. Působí zde organizátoři soutěží, profesionální herní kluby, hráči se zajímavými platy, fanoušci, sponzoři, známé osobnosti či média. Stále častěji si také organizace najímají kondiční trenéry, psychology či výživové poradce, aby svým reprezentantům umožnily podávat špičkové výkony. Lukáš Pleskot, výkonný ředitel agentury PLAYzone a předseda České asociace esportu, ale upozorňuje na jeden důležitý rozdíl: „V případě elektronických sportů hrají velmi důležitou roli také vydavatelé. Ti jsou vlastníci dané hry a mohou upravovat její pravidla dle svého uvážení. To u tradičních sportů nevidíme. Takový fotbal není nikým vlastněn a pravidla upravují navázané asociace.“

Esport v Česku i ve světě

Ve světě je esport nezadržitelným trendem. Výdělky nejúspěšnějších hráčů jen z odměn za turnaje přesahují miliony dolarů. Velkou hodnotu mají také esportové organizace, které již fungují podobně jako známé sportovní kluby. Například organizace Cloud 9 má podle odhadů magazínu Forbes vyšší hodnotu než týmy NHL Florida Panthers či Arizona Coyotes. Hodnota kádru Slavia Praha je přitom pouhá sedmina hodnoty Cloud 9. „Celý tento ekosystém by se nepodařilo vytvořit a pracovat na něm, kdyby neměl širokou základnu fanoušků. V současnosti se jejich počet blíží k půl miliardě a již dnes je v USA obliba elektronických sportů stejná nebo vyšší než popularita hokeje či basketbalu,“ popisuje Jiří Pacovský, místopředseda České asociace esportu.

V České republice ale není trh zdaleka ta rozvinutý jako ve Spojených státech či v některých asijských zemích. „V Česku máme několik poloprofesionálních organizací, přesto se rozpočet více než poloviny registrovaných klubů pohybuje maximálně v řádu desetitisíců korun ročně,“ říká Karel Potužník, předseda Asociace gamingových klubů, a dodává: „Naším úkolem je proto podpořit je po stránce právní, organizační či marketingové a pomoci jim efektivně spolupracovat s hráči. To je velmi důležité pro další profesionalizaci českého esportu.“

Esport jako nástroj pro oslovení mladší generace

V současné době počítačové hry více lidí sleduje, než hraje. A právě rozdělení diváků dle věku se posouvá v obou směrech. Stále častěji je sledují nejenom mladší diváci, ale zajímá se o ně stále více starších lidí v produktivním věku. Ti vyrůstali v době, kdy v módě byly legendární herní tituly jako Quake III Arena nebo Duke Nukem 3D. „V Česku i na Slovensku je to stále hlavně záležitost mužů, a to v poměru 9:1. Nejčastěji zastoupená skupina fanoušků je ve věku 18 až 24 let, která tvoří 58 % diváků. Nicméně téměř třetina lidí, které zajímá esport, je ve věku 25 až 34 let. Pro mnohé firmy se tak v esportu objevuje velmi zajímavá cílová skupina, neboť tradičními marketingovými kanály ji lze jen velmi obtížně zasáhnout. Například společnost Gillette neváhala natočit reklamu s hráčem League of Legends Bjergsenem. S trochou nadsázky tak lze říct, že jej vyměnila za Davida Beckhama,“ vysvětluje Ladislav Dyntar, majitel české esportové organizace eSuba.

Velký vliv herních influencerů si dobře uvědomují i velcí světoví hráči jako Amazon, který stále rozvíjí svoji streamovací platformu Twitch, ale také společnosti Facebook či Microsoft, které spustily své vlastní. Velkou roli v rozvoji vlivu influencerů z oblasti esportu také hrají sociální sítě. Jak s nimi ale pracovat? Detailněji zpracoval téma influencerů ve své přednášce Ivan Lazarov, kterého znají hráči pod přezdívkou Dev1. Ten je první osobou, která byla uvedena do Síně slávy česko-slovenského esportu. „Z mé osobní zkušenosti je velmi důležité, aby firmy naslouchaly influencerům, se kterými chtějí spolupracovat. Oni zpravidla nejlépe znají svoje fanoušky a mají osobitý styl, kterým je k sobě přilákali. Na sociálních sítí velmi dobře funguje nenásilná reklama a přirozené fotografie. Pokud bude firma chtít publikovat obrázek, kde je spousta nápisů nebo velké logo, pak dosah určitě nebude tak velký jako ukázka produktu v každodenním životě,“ radí Lazarov.

Zájem mladé generace o esport dokládá i jeho rozšíření do vzdělávacích institucí. Univerzitní esport představil ve své přednášce Marek Štěpánek, který působí jako předseda Esportové studentské asociace. Vysoké školy podle jeho slov mohou esport využít i jinak než jako zajímavý bonus pro studenty. Může jim pomoci v oborech, jako je medicína, psychologie či ekonomie. To si již některé vysoké či střední školy uvědomují a nabízejí rozvinuté programy zaměřené na esport. Jako příklady lze jmenovat americkou University of Carolina, norskou Garnes Vidaregaade Skule nebo švédskou Arlanda Gymnasiet School. „Aktuálně mě zaujala jedna statistika z Velké Británie. V 73 univerzitách po celé zemi funguje 685 esportových týmů, zatímco fotbalových 662. Pevně věřím, že se nám jednou povede podobný kousek a budeme i nadále rozvíjet naše ligy. Vnímáme, že zájem studentů neustále sílí,“ komentuje Štěpánek.

Příklady z praxe: úspěšná investice Vodafone a Intel

Že podporu esportu lze využít jako efektivní marketingový nástroj a mít jasné obchodní výsledky, dokázaly přednášky společností Vodafone a Intel. „Zhruba před čtyřmi lety jsme rozhodli intenzivněji budovat naši pověst u mladé generace, a i proto jsme stáli u zrodu Mistrovství České republiky v mobilních hrách. Také jsme začali více spolupracovat s influencery. Překvapilo nás nejenom to, že známí hráči počítačových her měli skvělé výsledky, ale zároveň jsme museli ocenit i jejich profesionalitu. Podpora esportu je nyní součástí strategie naší společnosti i na globální úrovni,“ říká Radek Hanzlík z oddělení Brand & Communication společnosti Vodafone. Ta se kromě mistrovství věnuje i další lokálním projektům. Jedním z nich je budování dlouhodobé platformy pro mladé #jetovtobě, v rámci které probíhala kampaň „Future Job“ ve spolupráci s týmem eSuba. Do ní se přihlásilo více než tisíc zájemců, kteří se chtěli stát profesionálními hráči. Pro hráče byl připraven mentální i fyzický trénink a pro nejlepší také souboj o místo v týmu eSuba. „Tato kampaň píše nejenom zajímavé lidské příběhy, ale její úspěch nám dokazují i čísla. Dnes 70 % mladých vnímá Vodafone jako značku, která je trendy, a 85 % zákazníků chce s námi zůstat i v budoucnu. Zároveň 98 % mladých hodnotí projekt #jetovtobě pozitivně. To je jasný signál, že jdeme správným směrem,“ dodává Hanzlík.

Angažování se v herním a esportovém průmyslu byl logický krok i pro společnost Intel. Ta globálně podporuje hraní počítačových her již desítky let. „Pokud se chceme udržet na špici technologického světa, potřebujeme neustále vyvíjet a zdokonalovat naše procesory. Ten výzkum je velmi nákladný, proto potřebujeme, aby nároční zákazníci vyhledávali naše produkty. To je jeden z hlavních důvodů, proč dlouhodobě spolupracujeme právě s profesionálními i amatérskými hráči her. Pro ně je výkon velmi důležitý. Jsem velmi rád, že esport neustále roste a s ním i zájem o moderní technologie,“ popisuje Jaroslav Petráš, Key Account Representative ve společnosti Intel.

Je esport sportem?

Panelová diskuze konference se tentokrát zaměřila na definici sportu. Lukáše Pleskota a Ladislava Dyntara doplnil Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Z diskuze vyplynulo, že hranice, které určují definici sportu, se dnes často prolamují. Důkazem je například breakdance, který byl na Letních olympijských hrách mládeže 2018. Propojení esportu s Olympijskými hrami již dnes probíhá. Na Zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu v roce 2018 byl zorganizován doprovodný turnaj ve hře Starcraft II. A i před Olympijskými hrami 2020 v Tokiu plánuje společnost Intel turnaj v titulech Street Fighter V a Rocket League. „Olympijské hry, potažmo sport obecně, jsou především o emocích – ať už o radosti z výhry nebo zklamání z prohry. Tohle má esport s tradičním sporty společné,“ uzavírá Petr Graclík.

Zdroj: FTV Prima, spol. s.r.o.

Číst dál…

Trh českého esportu roste, může mít 50 mil. Kč

O stávajícím postavení esportu a o možnostech jeho rozvoje se mluvilo na brněnské konferenci.

Velikost trhu českého esportu může letos představovat 50 mil. Kč ročně, naznačuje hrubý odhad subjektů, které se na trhu esportu pohybují. Investice v tomto odvětví přibývají, a to i díky novým partnerům, kteří se s elektronickým sportem spojují, zaznělo na brněnské konferenci věnované esportu.

Podle Lukáše Pleskota (rozhovor s ním najdete níže), zakladatele a výkonného ředitele agentury Playzone, má povědomí o esportu v Česku a na Slovensku 1,35 mil. lidí a 350 tisíc z nich esport pravidelně hraje a sleduje. Převažující publikum tvoří lidé ve věku 18–33 let, kteří jsou aktivní především na internetu a jsou také hůř oslovitelní prostřednictvím klasických médií. Zároveň ale jde o uživatele, kteří jsou technologicky erudovaní a také zvyklí pravidelně platit za online služby. Z větší části (89 %) jde o muže, ženy tvoří zbývajících 11 %. Esport jeho fanoušci sledují přibližně 2,5 hodiny denně. Průměrná doba, kterou hráči esportu této aktivitě věnují, je pak asi tři hodiny denně. Všechna uvedená data vycházejí z interních dat Playzone a České asociace esportu.

Esport se v zahraničí stává stále větším fenoménem, podle dostupných odhadů by měly výnosy odvětví letos vystoupat na 1 mld. USD. Podle odhadů Statista.com se oproti roku 2018 výnosy letos zvýší o necelých 30 %. Ještě rychlejší tempo růstu se přitom předpovídá do dalších let – konkrétně v roce 2022 by už měl trh esportu dosahovat globálně velikosti 1,8 mld. USD, což ve srovnání s letošním rokem znamená vyšší než 60% nárůst. A nejde jen o výnosy, zájem je i ze strany diváků. Světové finále League of Legends mělo letos sledovat více než 100 mil. diváků. To je stejný počet jako počet diváků sledujících v televizi finále amerického fotbalu Super Bowl.

O zvyšujícím se postavení esportu na českém trhu svědčí i to, že se o něj zajímají velké mediální společnosti. Televizní skupina Prima vstoupila letos v létě do agentury Playzone, kde získala 50% podíl, a mediální skupina Daniela Křetínského a Patrika Tkáče Czech News Center (CNC) učinila obdobný krok, když si poloviční podíl pořídila v herní agentuře Grunex. CNC se navíc prostřednictvím deníku Sport stala pořadatelem iSport Ligy, která je určena pro hráče elektronické fotbalové hry FIFA.

Díky spojení agentury Playzone a televizní skupiny Prima lze očekávat rozšiřování obsahu esportu v nabídce této televizní skupiny. Na stanici Prima Cool se už teď vysílá týdenní pořad Cool Esport a také krátké sestřihy Coolfeed. V současnosti jsou ale klíčovým médiem pro sledování esportu především herní platforma Twitch, dále YouTube nebo Mixer (platforma Microsoftu).

S esportem se už na českém trhu spojily firmy Intel, Alza.cz, Samsung, Dell, CZC.cz, Microsoft, Vodafone, Komerční banka, Fortuna, KFC nebo Tipsport. Mohou se spojovat s kluby, s eventy, využívat influencery nebo i formáty typu product placementu.

A dobrou zprávou pro český esport také je, že přibývají influenceři, kteří chtějí aktivity podporovat. Nejnověji se k esportu přihlásil jeden z nejznámějších tuzemských youtuberů Jiří Král, který společně s partnery zahajuje šampionát Xbox Masters s odměnami v hodnotě 230 tisíc korun. Jako partneři se zapojují CZC.cz, Xbox, Microsoft, Avast či Republic of Gamers. Jde o první z řady událostí, kterými se má Jirka Král podílet na rozvoji esportu.

Pleskot: Esport by se měl prosadit v hlavních médiích

Zakladatel a výkonný ředitel agentury Playzone Lukáš Pleskot mluví o vyhlídkách elektronického sportu v Česku.

Jak se na aktivitách Playzone projevilo to, že se jeho novým spolumajitelem stala Prima?

Prima nám pomáhá budovat projekty, se kterými přicházíme na trh. Společně připravujeme větší tvorbu video obsahu, kterou budeme distribuovat do více kanálů. To nejlepší se dostane do televize – na Prima Cool, následně do HbbTV a také na naše online kanály. To jsou asi nejvýraznější změny. Samozřejmě, že se i my snažíme esport popularizovat a více ho prosazovat do mainstreamových médií.

Pomáhá Vám Prima s prodejem reklamy?

Spíš je to tak, že společně komunikujeme partnery, a díky tomu může Prima rozšířit svou cílovou skupinu. My pracujeme s uživateli, kteří tolik nesledují tradiční média, ale společně bychom chtěli, aby tato cílová skupina mainstreamová média sledovala.

Jak rychle se zájem o esport v Česku zvyšuje? Uvedl jste, že lidí, kteří esport hrají a sledují, je asi 350 tisíc.

Každoročně se publikum rozšiřuje, růst odhaduji tak na 20 % ročně. Je to markantní hlavně od roku 2014/2015, kdy se rozvinula platforma Twitch. Twitch velmi pomohl rozvoji esportu, bez něho by tak rychlý růst nebyl možný. K hlavním kanálům, kde se esport sleduje, patří také YouTube a platforma Microsoftu Mixer. Ve světě probíhá válka mezi kanály, které se snaží získat influencery, aby pro ně exkluzivně vytvářeli obsah. Mixer například uzavřel roční partnerství s největším influencerem esportu, Ninjem.

Jaké hry jsou nejsledovanější?

Divácky nejatraktivnější jsou akční hry a také strategické hry. Mezi sportovními hrami je nejoblíbenější FIFA, která sice není tak divácky atraktivní jako výše uvedené hry, ale zase má šanci být jako první zástupce esportu na olympiádě.

Co je potřeba, aby odvětví esportu bylo bráno v českém prostředí vážněji?

Organizační část celého prostředí esportu je na rozvinuté úrovni, jsme schopni udělat atraktivní akci pro diváky, partnery a hráče. Co ale poněkud pokulhává, je existence profesionálních týmů. Vztahy mezi týmy a hráči nemají jasné kontury a na tom je potřeba pracovat. Potřebujeme, aby se jako v reálném sportu potkávaly týmy, mezi kterými vládne rivalita. Tomu pomůžeme tím, že týmům dáme víc peněz.

Kolik peněz se může v českém esportu letos protočit?

Současný odhad je kolem 50 mil. Kč ročně, které plynou čistě do esportu. V širším pohledu to ale bude i větší objem, protože připravujeme jak obsah, tak i eventy.

Budeme následovat trend v zahraničí a zvyšovat odměny pro hráče a týmy?

Myslím, že budeme kopírovat reálné sporty. Pokud je tady nějaký rozdíl v tom, jak funguje fotbal na Západě a jak u nás, tak se projeví i u esportu. Souvisí to s velikostí trhu. Potřebujeme, aby u nás začaly vznikat profesionální týmy, ve kterých se hráči mohou esportu věnovat na vysoké úrovni.

Zdroj: https://www.mediaguru.cz/clanky/2019/11/trh-ceskeho-esportu-roste-muze-mit-50-mil-kc/

Číst dál…

Na Prima COOL bude díky seriálovému hitu Narcos nasněženo už nyní

Ačkoli to vždy bývá svatý Martin na bílém koni, kdo přináší sníh, tentokrát to bude Pablo Escobar na Prima COOL. Již tuto neděli 17. listopadu se čeští diváci konečně dočkají dechberoucího příběhu z drogového podsvětí, který nadchl celý svět od laiků až po odborníky.

Narcos poutavě vypráví skutečný příběh drogového krále Pabla Escobara, při jehož sledování dochází k obrovské rozpolcenosti. Fandit zločinci, nebo dobru? Nejen díky tomu patří tento seriál k legendám, čemuž svědčí i mnohá ocenění. Tento výjimečný seriálový počin se pyšní syrovou autenticitou, která dokonale a často až bolestně líčí, jak se z Pabla Escobara stal nejobávanější narkoterorista a z jeho rodného města Medellín peklo na zemi. Tomu dopomáhá i dokonalá práce produkce, díky níž se většina scén natáčela na místech, kde se opravdu odehrávala skutečná dramata z Escobarova života. Navíc tato místa dodnes figurují v obchodu s drogami, o čemž se přesvědčil lokační agent Carlos Muñoz Porta, jehož tělo bylo nalezeno provrtané spoustou kulek.

Jelikož si na tomto seriálu fanoušci vypěstovali závislost napříč všemi kontinenty, Prima COOL bude každou neděli ve 22.00 podávat hned dvojnásobnou dávku, aby bylo čekání na další neděli o trochu snesitelnější.

„Kampaň k seriálu Narcos i tentokrát sází na černý humor tak typický pro kanál Prima COOL. Když například v upoutávce Pablovi pohůnci věší na strom hlavou dolů jejich zabité protivníky, hraje k tomu vánoční píseň Feliz Navidad, do níž hlas Prima COOL, Jan Dolanský, hovoří o zdobení vánočního stromku u Pabla Escobara. Tyto Vánoce budou opravdu zasněžené!“ říká marketingový ředitel FTV Prima Aleš Pýcha s tím, že se kampaň objeví jak v rámci self-promotion, tak na sociálních sítích, na webech, v printu i v outdooru.


Věděli jste, že…?
Pablo Escobar byl kolumbijský drogový baron, narkoterorista a šéf obávaného zločineckého kartelu Medellín. V dobách největší „slávy“ Escobarův kartel produkoval asi 80 % veškerého kokainu pašovaného do Spojených států amerických. Escobarovi se často přezdívalo Kokainový král a byl nejbohatším zločincem v dějinách. Hodnota jeho majetku se odhaduje až na 30 miliard dolarů, taková částka odpovídá dnešním 58 miliardám dolarů. Vydělával 60 miliónů amerických dolarů denně a časopis Forbes ho zařadil mezi nejbohatší lidi na světě. Jeho nahromaděná hotovost byla tak obrovská, že nebylo možné ukládat ji do bank. Zahrabával ji proto do země na utajených místech. Okolo 2,1 miliardy dolarů ročně mu kvůli tomu zničily krysy. A jen za gumičky, kterými bankovky štosoval, měsíčně utratil 2500 dolarů. Denně kartel propašoval i 15 tun kokainu. Escobarovi piloti rozhodně nestrádali, za jeden let si vydělali třeba půl milionu amerických dolarů. A na převoz peněz si Escobar koupil luxusní tryskáč Learjet. Na jeho palubu se vešlo až 100 milionů dolarů.

Pablo se oženil v roce 1976. Novomanželce, Marii Victorii Henaové, bylo v té době pouhých 15 let. Nedávno, po 25 letech života v ústranní pod novou identitou, vydala knihu, kde vypráví o svém životě s Pablem, který vylíčila jako zlatou klec plnou strachu, násilí a drog. Dle jejích slov ji Pablo v jejích 14 letech zneužil a poté donutil k potratu. Následné manželství bylo vynucené, trvalo 17 let a vzešly z něj dvě děti – syn Juan Pablo a dcera Manuela. Ačkoli ji Pablo uplácel obrovským luxusem, strach z něj i z jeho protivníků byl silnější.

Escobar dodnes platí za nejkrutějšího narkoteroristu. Byl zodpovědný za zabití více než 5000 lidí, včetně 200 soudců, tisícovky policistů, tří prezidentských kandidátů a několika novinářů. Neštítil se ani bombového atentátu na letadlo, na jehož palubě měl být prezidentský kandidát César Gaviria Trujillo, který ovšem do letadla nakonec nenastoupil. Zemřelo 104 lidí.
Když už byla situace nadále neúnosná, nabídl kolumbijské vládě, že výměnou za svou svobodu zaplatí státní dluhy v astronomické hodnotě okolo 10 miliard amerických dolarů. To nemohla vláda přijmout, ale došlo ke kompromisu, kdy parlament odhlasoval změnu ústavy zakazující vydávání občanů k trestnímu stíhání do zahraničí.

V roce 1991 Pablo Escobar souhlasil, že si „odpyká“ trest odnětí svobody na maximálně pět let ve vězení, které si sám postavil. Vězení připomínalo spíše luxusní rezidenci, jmenovalo se La Catedral, ale přezdívalo se mu Escobar Hotel. Mělo výhled na jeho rodné město Medellín, bylo vybavené fotbalovým hřištěm, velkoplošnými obrazovkami, casinem, diskotékou, kulečníkovými stoly, heliportem či lázněmi a vířivkou. Escobar si osobně vybral své strážné. Během prvních dvou měsíců měl 300 návštěv. Jeho ilegální obchod s kokainem dál kvetl. Často byl viděn při nákupech v Medellínu nebo na fotbalových utkáních. Poté, co byly v místních médiích zveřejněny fotografie jeho opulentního vězení a vyšlo najevo, že nechal zabít několik obchodníků, kteří k němu přijeli na schůzku, se veřejné mínění k Escobarovi definitivně obrátilo zády. Dne 22. července 1992 se vláda pokusila Escobara přemístit do opravdového vězení. Když se to Pablo dozvěděl, uprchl – ve skutečnosti jednoduše odešel a zmizel v šeru noci. 

V době, kdy se Escobar spolu s rodinou ocitl skoro půl roku na útěku a jeho dcera Manuela onemocněla, neváhal prý za jednu noc spálit v krbu bankovky v hodnotě dvou milionů dolarů, jen aby ji udržel v teple.
Dne 2. prosince 1993, den po svých 44. narozeninách, byl Pablo Escobar zastřelen kolumbijskou policií.

Zdroj: FTV Prima, spol. s.r.o.

Číst dál…

Media Club zavádí prodej na cílovky, chce i netelevizní peníze

Media Club věří, že i v příštím roce televizní reklama poroste, říkají obchodní ředitel Ladislav Dianiška a provozní ředitel FTV Prima Vladimír Pořízek.

Media Club představil v druhé polovině října obchodní politiku pro rok 2020. Avizuje v ní průměrné zvýšení ceny o deset procent a několik menších úprav proti letošku. Jak podstatné jsou změny v nové obchodní politice?

Ladislav Dianiška: Obchodní politika Media Clubu v základních principech pokračuje, změny pro příští rok jsou spíš kosmetické, i když několik nových věcí přinášíme. Vedle cenového navýšení je to především úprava indexů pro prime-time a off prime-time, které zvyšujeme ze současných 0,95 na 1,1, resp. z 0,85 na 0,9. Toto navýšení je ale možné eliminovat tím, že klienti s námi uzavřou smlouvu do 10. prosince, kdy jim zůstane index pro prime-time z letošního roku. Pokud uzavřou smlouvu do 10. ledna 2020, zachovají si letošní hodnotu pro off prime-time. V měsíčních koeficientech jsme se rozhodli spojit období srpna znovu zpět do jednoho celku. Ukázalo se, že technicky i procesně bude zachování jednotného indexu pro celý měsíc jednodušší pro agentury i pro nás. Další změnou je zavedení super breaku za desetiprocentní příplatek. Je to minutový prostor ve 20.15 po Top Staru. Předpokládáme, že v tomto breaku průměrně odehrajeme dva klienty.

Navýšení indexů je v průměru na úrovni pěti procent, zbytek nárůstu pro příští rok tedy tvoří navýšení ceníkových cen?

Ladislav Dianiška: Ceníkové ceny jsme zvyšovali spíš ve vyšších objemových řádech, kde zvýšení vychází kolem sedmi procent. V případě nižších úrovní jde o navýšení velmi nízké, na úrovni dvou procent. Je to naše nová strategie, kterou chceme přilákat menší klienty.

Předpokládám, že důvod pro cenové navýšení je tradiční, a tím je vytíženost reklamního prostoru.

Vladimír Pořízek: Ano, jsme vyprodaní. Trh televizní reklamy roste a také naše vyhlídky pro další období jsou optimistické. Věříme, že růst televizní reklamy bude příští rok pokračovat.

Konkurenční CME odhaduje letošní růst televizní reklamy na českém trhu na úrovni šesti procent. Kolik je to podle vašeho odhadu?

Vladimír Pořízek: Tento odhad by mohl odpovídat.

Novinkou pro letošní obchodní politiku Media Clubu bylo zavedení 3% slevy za 50% předplatbu. Zůstává i pro rok 2020?

Ladislav Dianiška: Pro rok 2020 není tak přesně definovaná, pracujeme s individuálními slevami, které zahrnují rozdělení ostatních mediálních kanálů (OMK) do první části roku a do druhé části roku. A v rámci těchto slev je také sleva za předplatbu, kterou budeme s klienty řešit individuálně.

V uplynulých letech jste několikrát deklarovali, že chcete cenu na televizním trhu narovnávat. Považujete 10% navýšení vzhledem k vývoji trhu za dostatečné? Nebyl by prostor pro větší nárůst?

Ladislav Dianiška: Teoreticky ano, ale musíme brát v potaz i obchodní politiku konkurence. V příštím roce očekáváme růst podílu zastupovaných kanálů na trhu, nabídneme také nový kanál CNN Prima News, takže vyšší než desetiprocentní navýšení nepotřebujeme. Letos se podařilo zvýšit podíl skupiny Prima a pak i Media Clubu v mladší divácké skupině 15–54, kde Media Club dokonce v létě Novu v této skupině přeskočil.

pozn.: od ledna 2019 počítán MC včetně AMC Networks, zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, živě+TS0-3, ke dni 11. 10. 2019

Media Club nabízí klientům dva typy balíčků – Exclusive a Total. Jak se mění zastoupení jednotlivých stanic v těchto balíčcích a jak se na nich odrazí start CNN Prima News v příštím roce?

Ladislav Dianiška: Rozložení stanic je v zásadě stejné, jen s drobnou odchylkou, kdy se mírně zvýšily podíly Prima Krimi, Prima Max a ostatních stanic a snížil se podíl hlavní Primy. Předpokládáme, že CNN Prima News bude po zahájení vysílání zařazena do prodeje v rámci ostatních stanic, kde se podíl zvyšuje z 11 % na 13 %.

Předpokládáte tedy, že by CNN Prima News mohla dosáhnout na 2% podíl na sledovanosti?

Vladimír Pořízek: To je zatím příliš předčasné odhadovat. Věříme ale, že nám CNN Prima News pomůže navýšit inventory pro příští rok.

Media Club je už tradičně spojen se stanicemi skupiny Barrandov, platí to i pro rok 2020?

Ladislav Dianiška: S Barrandovem pokračujeme dál a jeho podíl v obou balíčcích zůstává stejný jako letos – tj. 3% zastoupení v balíčku Exclusive a 20% zastoupení v balíčku Total.

Proč jste vůbec tyto dva balíčky takto zavedli – jeden s minimální účastí skupiny Barrandov a druhý s pětinovým zastoupením?

Vladimír Pořízek: Je to proto, že ne všichni klienti chtějí inzerovat na TV Barrandov, z jakýchkoli důvodů. Proto mají možnost zvolit si balíček Exclusive.

Neuvažovali jste v souvislosti se zvýšením podílu v divácké skupině do 55 let o změně nákupní cílové skupiny z dosavadních 15–69 na mladší?

Ladislav Dianiška: Spíš než pro změnu nákupní cílové skupiny jsme se rozhodli zavést nákup na předem definované cílové skupiny. Budeme tedy nabízet klientům nákup na TRPy, konkrétně pro cílové skupiny ženy 25–59, muži 25–59, hospodyně 25–59, všichni 15–35 a všichni 4+. Podmínkou ale je, že plánování bude výhradně v našich rukách.

Prodej na předem definované cílové skupiny už Prima kdysi ve své nabídce měla, ale před několika lety ho zrušila proto, že se to neujalo. Teď myslíte, že to bude jiné?

Vladimír Pořízek: Chápeme to jako přidanou hodnotu hlavně pro klienty, kteří nevyužívají mediální agenturu, protože si nemyslíme, že by se agentury chtěly vzdát plánování. Na druhou stranu chceme tuto službu nabídnout pro přímý prodej, který se nám postupně zvyšuje a tvoří asi deset procent. Zejména v retailu, kde klienti rostou, jde o službu, kterou chápeme také jako naši výhodu vůči konkurenci.

Zmínili jste, že pro příští rok očekáváte růst podílu Primy na sledovanosti. Jak toho docílíte? Uvedením nové stanice nebo dalších nových kanálů?

Vladimír Pořízek: Uvedení stanice CNN Prima News je jedním prvkem, také rosteme díky menším kanálům. V příštím roce se chceme opřít o kvalitní programing a chceme přinést víc kvalitní vlastní tvorby. Věříme, že nám to přinese víc peněz.

Poslední otázka se týká nedávno vytvořených nových vertikál v segmentech auto-moto a hobby. Klienti, kteří se pohybují v těchto segmentech, mohou využít kombinace několika různých médií, pořadů nebo reportáží z daného segmentu. Co si od toho slibujete?

Ladislav Dianiška: Postavili jsme prodejní týmy, které mají tyto vertikály na starost. Pro klienta je to rychlé řešení, pokud má zájem i o jiné prvky, než je klasická reklama. Dostáváme se tím i na rovinu PR, a můžeme tak získat i jiné peníze než čistě televizní. Potenciál zde vidíme značný.

Číst dál…