Obchodní zastupitelství Media Club od začátku roku meziročně roste. V období leden až září dosáhlo na průměrný share 32,56 % (meziroční nárůst o 3 %) v prime time vysílání v cílové skupině 15+, a porazilo tak ostatní mediální zastupitelství. Media Club si s podobným nárůstem vede také v cílové skupině 15–69 let, kdy za stejné sledované období v prime time vysílání dosáhl share 32,12 %. Televizní kanály FTV Prima za 3. čtvrtletí v prime time vysílání v CS 15+ zvýšily share na 24,32 % (meziroční nárůst o 4,05 p. b.).

Share rostl také skupině Prima, která v září v prime time vysílání v CS 15–69 dosáhla na share 27,17 % (meziroční nárůst o 5,13 p. b.) a v CS 15+ na share 25,75 % (meziroční nárůst o 4,66 p. b.). Z tematických kanálů výrazně rostly v prime time Prima LOVE (2,36 % v CS 15 +), Prima COOL (4,39 % v CS 15–69) či filmový kanál Prima MAX (3,17 % v CS 15–69). Do podílu sledovanosti skupiny se pozitivně promítl i nový kanál Prima KRIMI, který od svého spuštění zaznamenal v září zatím nejúspěšnější měsíc, když v celodenním vysílání dosáhl na share 2,13 % v CS 15+.

V září se také dařilo pořadům na hlavním kanálu Prima. Nejsledovanější epizodu Modrého kódu (12. 9.) si nenechalo ujít 851 000 diváků (share 22,56 %) v CS 15+. Úvodní díl seriálu Krejzovi (2. 9.) sledovalo 751 000 diváků (share 18,32 %) v CS 15+. Talentová show Česko Slovensko má talent (28. 9.) přilákala k televizním obrazovkám 630 000 diváků (share 18,31 %) v CS 15+.

Dařilo se také zájmovým webům, například Prima FRESH s 917 868 reálných uživatelů za měsíc září zaznamenal druhou nejvyšší návštěvnost od svého spuštění. Rekordní návštěvnost zaznamenal web Prima NÁPADY s počtem 492 035 reálných uživatelů za měsíc, což představuje meziroční nárůst o 44 %.

Zdroje: ATO-Nielsen Admosphere, živě + TS0-3, ke dni 4. 10. 2018; interní data, září 2018; a NetMonitor, září 2018.

Na pražské konferenci AKTV vystoupil v pondělí marketingový expert Mark Ritson.

Australský univerzitní profesor a marketingový expert Mark Ritson zahájil v pondělí v Praze své evropské „turné“. Zástupcům klientů, mediálních agentur a představitelům televizního trhu přednesl prezentaci, kterou lze zařadit na tuzemské marketingové scéně k těm vůbec nejzajímavějším za několik posledních let. Ritson přijel do Prahy na pozvání Asociace komerčních televizí (AKTV), která pokračuje ve svých aktivitách, kdy do Prahy zve významné představitele současné marketingové scény, především z univerzitního zahraničního prostředí.

Mark Ritson nejprve shrnul vývoj reklamních investic do mediatypů v posledních 50 letech, a to s pomocí dat od společnosti Morgan Stanley. Jak doložil, poslední dekáda je výrazně ovlivněna růstem digitálních médií, přičemž mezníkem je zde rok 2000, kdy Google začal prodávat reklamu ve vyhledávání, a rok 2007, kdy se na Facebooku objevila reklama. Růst digitálních médií odnesla podle Ritsona hlavně printová média, naopak rádio a outdoor nebyly z pohledu investic nástupem Googlu a Facebooku a dalších internetových platforem tolik ovlivněny. Přičítá to tomu, že rádio i outdoor jsou už dnes více digitální média. Outdoorové nosiče jsou digitalizované a rádiové vysílání v Británii se z více než poloviny uskutečňuje přes digitální platformy – DAB, aplikace, internet. (O českém rádiu ale tato teze neplatí, zde zatím vládne FM poslech, pozn. red.) Na rozdíl od zmíněných mediatypů se televize zatím růst digitálních médií nedotkl a reklamní investice se dosud televizi dařilo zvyšovat. A to i přesto, že v obecném vnímání mají být dny televize sečteny. „Nikdy v historii médií se neobjevilo tolik nesmyslů, které byly tak diametrálně vzdáleny pravdě. Televize neumírá, ale ten mýtus se úspěšně šíří světem,“ poznamenal Ritson. Fakt, že technologické firmy využívají pro svou komunikaci reklamu v televizi a že investice do televizní reklamy zvyšují, má potvrzovat efektivitu televizního média.

Televizní investice ale Ritson vidí jako cíl, po kterém digitální hráči (představovaní hlavně duopolem Google/Facebook, u nichž Group M odhaduje 85% podíl veškerých digitálních investic) půjdou. „Je jen jedno místo, kde online může brát pro svůj další růst, a to je televize. Je to bitva mezi digitálem a televizí,“ popsal. Technologické firmy se budou snažit útočit nejen na reklamní televizní rozpočty, ale „boj desetiletí“ se podle Ritsona svede i o samotnou televizní obrazovku. Přesněji o „připojenou televizní obrazovku“. Tu totiž vidí jako klíčové médium. „Neříkám, že televizní firmy vyhrají, ale to je hřiště, kde se bude hrát a o které se bojuje. Digitální firmy se do ní budou chtít nepochybně dostat,“ prognózuje. Na mysli ale nemá podobu televizního vysílání z období před deseti lety. Aby stávající televizní společnosti v této soutěži obstály, musí se změnit – musí se digitalizovat. A s ohledem na velikost českého trhu Ritson v následné diskusi zmínil, že velmi pravděpodobně bude možné nadnárodním internetovým gigantům čelit pouze díky kooperaci s mezinárodními televizními hráči nebo asociacemi.

Poslední desetiletí bylo poznamenáno tím, jak digitální duopol naprosto ničil noviny a vzal si většinu jejich peněz. Příští desetiletí nabídne odlišnou bitvu. Digitální firmy půjdou po televizi. Stávající marketingové myšlení podle Ritsona nadhodnocuje efekt digitálních médií. Ani mobilní video, přestože v posledních letech značně rostlo, není podle jeho názoru rozhodujícím médiem budoucnosti. „Mobilní video je malé, sledujeme ho příležitostně, když nemáme přístup k velké obrazovce,“ popsal. Jak například ukazují data z rozsáhlých výzkumů BARB, ComScore nebo IPA Touchpoints, více než dvě třetiny (71 %) ze všech odsledovaných videí se stále odehrává přes televizní obrazovku (tzv. živé TV sledování) a dokonce i ve skupině mladých lidí (mileniálů) je to téměř polovina (47 %) zhlédnutého video obsahu, která se sleduje na TV obrazovce. Ještě významnější má být vliv televize pro reklamní video obsah, kde většina reklamních spotů (90 %) je zhlédnuta na televizní obrazovce.

Doba, ve které žijeme, označována také jako post-faktická, má mít také svůj díl viny na tom, že se fakta o efektivitě mediálních kanálů přehlížejí. Svůj vliv má i vnímání vývoje mediální konzumace samotnými lidmi z marketingu nebo agenturami, které mají tendenci projektovat vlastní způsoby konzumace médií na všechny spotřebitele. Výsledkem je, že zatímco data ze studie Re-evaluating Media od Ebiquity dokládají, že tradiční kanály (TV, rádio, noviny, časopisy) mají nejsilnější vliv na budování značky (v atributech například jako zásah, cílení, ROI atd.), komunita marketérů a agentur nadhodnocuje efekt sociálních médií a online videa. „Je to střet mezi vnímáním a realitou,“ poznamenal Ritson.

Pro dosažení nejvyššího efektu komunikace v současnosti doporučuje Mark Ritson integrovat více mediálních kanálů. Televize je médiem, které stále dokáže z jednotlivých mediálních nosičů vybudovat nejvyšší zásah (v české populaci sleduje televizi týdně 90 % lidí, měsíčně 96 % lidí). I digitální média hrají důležitou roli, přestože si Ritson myslí, že jejich význam je zveličován a investice do nich jsou nadměrné. Nakonec zmínil i zjištění, které zastává Les Binet. Binet na loňském setkání AKTV v Praze mluvil o primárním vlivu zásahu na růst značek, o důležitosti share of voice (SOV) a o nutnosti pracovat na dlouhodobé podpoře značek (brand building). Publikaci The long and the short of it, kterou Les Binet napsal spolu s Petrem Fieldem, doporučil Mark Ritson jako jednu ze stěžejních marketingových publikací, které ovlivní plánování komunikace v blízké budoucnosti.

Zdroj: Mediaguru.cz

Diváci se od poloviny listopadu mohou těšit na nový pořad s gastronomkou a podnikatelkou Jitkou Pagana a jejím synem Santem.

Jitka dlouhá léta provozovala několik luxusních restaurací v Německu, ale před několika lety se i se synem vrátila do Česka. Každý z nich zde vede vlastní restauraci, v níž se snaží zúročit zkušenosti s italskou pohostinností a německou precizností. Diváci uvidí nejen to, jak svým osobitým stylem pomáhají neprosperujícím restauracím i hospodám, ale budou moci také nahlédnout do svérázného vztahu matky a syna. Ten je plný humoru a emocí, což je určitě dáno i tím, že Jitka se před mnoha lety provdala za Sicilana a Santo jako správný syn své matce na jedné straně neodporuje, přitom však má hlavu plnou vlastních nápadů.

Zdroj: FTV Prima, spol. s r.o.

Novou stanicí v portfoliu hudební televize Óčko bude stanice Óčko Black.

Televizní skupina Óčko připravuje spuštění svého čtvrtého televizního kanálu, který by doplnil stávající stanice Óčko, Óčko Gold a Óčko Expres. Provozovatel vysílání, Stanice O, chystá nový placený kanál Óčko Black. Zaměřit se má na tzv. black music, zahrnující hudební směry jako R&B, rock and roll, soul, hip-hop či reggae.

„Inspirací k uvedení stanice Óčko Black je rostoucí byznys kolem hudebního směru hip-hop,“ zdůvodnil na dotaz MediaGuru.cz generální ředitel televize Óčko Štěpán Wolde. Televizi se tak nabízejí synergie plynoucí v současnosti už z mainstreamové komunity, která se na hip-hop váže.

Stanice O chce nový televizní kanál, který by měl začít vysílat ještě v letošním roce, nabídnout k distribuci placeným operátorům. Cílovou skupinou by měli být diváci ve věku 15-30 let, spíše městského typu.

Zdroj: Mediaguru.cz

Již od 8. října budou pondělní večery na Primě ve 21.30 patřit Janu Rosákovi a pořadu Poklad z půdy, v němž půjde o odkrývání tajemství předmětů, které diváci našli nejen na svých půdách. Jakou cenu má brož po babičce? Je zaprášený obraz cenným dílem? Na to odpovědí odborníci z řad starožitníků, kteří se o největší skvosty utkají v mini aukci.

Na vaší půdě se může skrývat poklad, o kterém jste možná doposud neměli ani tušení. V každém z doposud pěti natočených epizod pořadu Poklad z půdy budou odborníci v doprovodu moderátora Jana Rosáka oceňovat 5 starožitností od takzvaně obyčejných lidí. Tyto tajemstvím zahalené předměty od nich následně budou moci koupit experti – starožitníci v mini aukci. Poklad z půdy nabídne zajímavé příběhy věcí i lidí a základní návod na to, jak poznat, jestli se na vaší půdě nepráší na cenný předmět, jejž by ocenil nejeden sběratel. O tom svědčí i fakt, že v mini aukci pořadu Poklad z půdy padla i taková částka, jakou je půl milionu korun!

Rozhovor s Janem Rosákem

1. Máte rád staré věci kvůli příběhům, nebo protože je to vhodná investice?

Jak stárnu, můj vztah ke starým věcem je vřelejší. Asi z kolegiality k ročníku narození, tedy vlastně vzniku, nebo sentimentality, to přesně nevím. Ale rozhodně se staré věci u mne nikdy nestaly předmětem investování, natož kalkulací.

1. Našel byste u Vás doma nějakou starožitnost? Pokud ano, jakou a jaký k ní máte vztah?

Asi vás zklamu, ale nic moc… Ačkoliv – máme doma takový útlý stolek, který podle rodinné pověsti děda – zámecký zahradník – dostal darem za své věrné služby bavorské královské rodině Wittelsbachů. Stolek byl ale několikrát dost necitelně přelakován, takže dnes asi nemá valnou finanční hodnotu. Ovšem vzpomínky nám zůstanou… A pak snad ještě dvě židle, které vypadají jako historické, ale možná opravdu jen vypadají. Ale mám k nim opravdu vztah, protože jsme je s ženou zachránili před zničením ze sklepa našeho tehdejšího bydliště v Praze-Bubenči.

1. Daroval jste či koupil někdy starožitnost?

Nemám, co bych daroval, a ani jsem žádnou starožitnost nekoupil. Takový nadšenec, neřkuli znalec, opravdu nejsem.

1. Co je podle Vás na starožitnostech nejkouzelnější?

Asi to, že jsou opravdu staré, tedy – pokud staré jsou, a ne že to jen předstírají. Člověk z nich cítí tu nashromážděnou historii, tuší osudy lidí, kteří je brali do rukou a používali je.

1. Jak jste vnímal starožitnosti jako malý kluk? Změnilo se to nějak?

Pravděpodobně jako každý jiný normální kluk jsem je bral jako starou veteš! Třeba když jsem na půdě u babičky na Hané našel dvoje lyže Jasanky, staré jistě přes 50 let, s úžasným bačkorovým vázáním, nechal jsem dědu, aby je spálil! Kdyby tehdy děda – starý spořílek – věděl, jakou budou mít cenu, asi by ten oheň uhasil vlastním tělem…

1. Vážíte si spíše starých, nebo nových věcí?

To je hodně relativní. Řekl bych shodně se Zdeňkem Svěrákem „Neopouštěj staré věci pro nové!

Starožitníci

Albert Trnka

Albert Trnka je ředitelem aukčního domu European Arts a předsedou představenstva Komory aukčních síní, uměleckých děl a starožitností České republiky. Řadu let působil jako znalec. V oboru se pohybuje již 15 let.

Pavel Kuře

Pavel Kuře alias „král veteše“ vlastní zámek v Martinicích a nejrozsáhlejší vetešnictví
a kramářství v Česku. Vystudoval automechaniku, ale láska ke starým věcem se v něm probudila velmi brzy.

Daniela Žáková

Vášeň ke starožitnostem se u Daniely probudila před 25 lety, když vypomáhala kamarádce v obchodě se starožitnostmi. Svůj vlastní obchod si otevřela před 12 lety
na Újezdě a nabízí v něm široký výběr starožitností z období art deco a secese. Dle slov svého manžela symbolizuje barokní éru díky svým tvarům, zálibě v dobrém jídle, pití, umění a zábavě.

Michal Jankovský

Michal se věnuje duchovním naukám a vede vlastní galerii se starožitnostmi v Žatecké ulici již 18 let. Specializuje se na šperky, stříbro, sklo i porcelán, dobový výrazný design všeho druhu, svítidla, obrazy i sochy. Již několik let žije se svým partnerem.

Pavel Urban

Dle slov Pavlovy manželky má dvě tváře – pracovní a soukromou. Miluje dohledávat historii a informace k zajímavým a výjimečným obrazům a starožitnostem. Na trhu s uměním působí více než 13 let – provozuje rozsáhlou prodejní galerii a starožitnictví v centru Olomouce a v Rytířské ulici v Praze.

Odborníci

Jan Neumann

Jan Neumann je prezidentem Asociace starožitníků ČR. Zároveň působí jako soudní znalec, starožitník a numismatik. Je iniciátorem přípravného výboru, zakládajícím členem a předsedou Komory aukčních síní v roce 2001. Mimo to je také členem C.I.N.O.A. neboli Mezinárodní konfederace obchodníků s uměleckými díly.

Martin Cinolter

Martin Cinolter založil v roce 1991 svou vlastní firmu Cinolter Antique, sídlící na pražském Josefově, kde v rámci svého obchodu vyrábí i šperky na zakázku. Specializuje se hlavně na obchodování se šperky a drahými kameny, ale také na tradiční sortiment výtvarného umění, skla, porcelánu, hodin, hodinek a dalších dekorativních starožitností.

Simona Šustková

Simona Šustková je viceprezidentkou Asociace starožitníků ČR a zároveň spolumajitelkou starožitností ALMA a aukčního domu Valentinum VII. Působí jako odborná lektorka Rudolfinské akademie se zaměřením na textilie, kroje, gobelíny
a hračky. Simona také napsala několik odborných textů o starožitnostech.

Jaroslav Krejča

Jaroslav Krejča je vášnivý sběratel a obchodník se starou technikou. Ze svého koníčka
si udělal vlastní firmu, které se věnuje již 28 let. Má i vlastní YouTube kanál, na kterém má více než 5 tisíc odběratelů a mnoho milionů zhlédnutí.

Zdroj: FTV Prima, spol. s r.o.