„Zásadní je pro nás pohled diváka,“ říká ke změnám hlavní zpravodajské relace TV Prima a CNN Prima News šéfredaktor zpravodajství Pavel Štrunc.

Nové vedení zpravodajství televize Prima pracovalo po svém nástupu do čela redakce na začátku září především na upravené podobě relace Hlavní zprávy. První ohlášenou změnou je návrat moderátorské dvojice ve složení Eva Perkausová a Roman Šebrle. Šéfredaktor zpravodajství Pavel Štrunc a jeho zástupce Tomáš Večeřa v rozhovoru zdůvodňují, že staronové tváře konvenují preferencím diváků TV Prima. Zároveň popisují, jaké priority zohledňují při úpravách hlavní zpravodajské relace. Rozhodli také o tom, že Hlavní zprávy se oproti původním předpokladům nadále budou vysílat jak na televizi Prima, tak na CNN Prima News.

Proč jste se nakonec rozhodli ponechat Hlavní zprávy i na CNN Prima News? Původně se počítalo s jejich stažením a ponecháním pouze na TV Prima.

Pavel Štrunc: Jsme přesvědčeni o tom, že Hlavní zprávy na zpravodajský kanál patří. Navíc jsme spokojeni i s tím, jak se v posledních týdnech vyvíjí jejich sledovanost.

Od vašeho příchodu do čela zpravodajství se sledovanost Hlavních zpráv zvedla?

Tomáš Večeřa: Vidíme pozitivní vývoj, na druhou stranu jde zatím o časově krátké období. Dokud to nebude dlouhodobější trend, tak to pro nás není rozhodující.

Pavel Štrunc: Hlavní zprávy jsou na CNN Prima News pro nás také důležitým odrazovým můstkem ke sledovanosti dalších pořadů. Proto jsme za ně zařadili pořad 360° Pavlíny Wolfové a posílili zprávy vysílané ve 21.00 a ve 22.00.

Co se tedy na stávající podobě Hlavních zpráv změní?

Pavel Štrunc: Zůstává to, že podoba Hlavních zpráv bude jedna a pořad se bude paralelně vysílat na TV Prima a CNN Prima News. Pracujeme ale na úpravě grafiky, ubíráme některé prvky – například tematické lišty, abychom obraz vizuálně zklidnili a zdůraznili pozici moderátora. Červeno-modrá barevnost zůstane, ale některé stávající prvky potlačíme. Novou grafiku představíme až v průběhu následujících týdnů, stále na ní pracujeme. Staronová moderátorská dvojice Eva Perkausová a Roman Šebrle je sice víc komerční, ale u diváků Primy oblíbená. Proto divákům moderátory vracíme.

Teď mají Hlavní zprávy dvě moderátorské dvojice. Vedle zmíněné dvojice ještě Karla Voříška a Kláru Doležalovou. Zůstane to tak i nadále?

Pavel Štrunc: Zatím ano, ale doba je dynamická. Musíme brát v úvahu i faktor pandemie covid-19, tedy nutnost dodržovat hygienická doporučení a různá opatření a musíme být připraveni na to, abychom mohli reagovat. Čím víc budeme mít lidí, kteří jsou schopni moderovat, tím lépe.

Trénujete si nové moderátory?

Pavel Štrunc: Lze to tak říct.

Jak vůbec uvažujete o divácích zpravodajství na TV Prima a CNN Prima News? Je možné nabízet jim stejnou zpravodajskou relaci?

Tomáš Večeřa: Víme, že diváci CNN Prima News a TV Prima jsou rozdílní a že se rekrutují z jiných kanálů, odkud přecházejí. Na druhou stranu se ale chovají podobně. Nebojíme se toho, že by obsah nepřijali. Hlavní zpravodajská relace je stejná, ale program na obou kanálech se logicky liší před Hlavními zprávami a po nich.

Souvisí to, že se moderátory zpravodajství znovu stávají Eva Perkausová a Roman Šebrle, se záměrem, aby se Hlavní zprávy tematicky i způsobem zpracování více blížily pojetí zpravodajství, které bylo na Primě před spuštěním CNN Prima News?

Pavel Štrunc: Nad tím stále přemýšlím. Pro mě existuje jen zajímavé téma, které je zpracováno atraktivně. Když se podíváte na zpracování americké CNN, tak přináší i velmi žoviální výměny. Hlavní zprávy jsou pořadem, který shrnuje události daného dne. Pořad musí být srozumitelný a redaktoři musí ukázat, že témata chápou a že je zajímá, jak diváky ovlivňují. Chcete-li hluboké lidské příběhy, často se jimi opovrhuje, ale pro mě jsou důležité. Zásadní je pro nás pohled diváka. Když plánujeme živý vstup do vysílání, chceme dát prostor především lidem.

Budou z pohledu geografického zaměření tvořit domácí zprávy významnou část v poměru ke zprávám zahraničním?

Tomáš Večeřa: Domácí zprávy jsou pochopitelně důležité, ale pro nás je klíčová zajímavost a poměr domácích a zahraničních zpráv nemáme daný. Někdy mám dokonce pocit, že by zahraničních zpráv mělo být víc. Na druhou stranu vždy musí být zahraniční zprávy přístupné a v kontextu pro českého diváka.

Pavel Štrunc: Divák musí vždy chápat, proč zahraniční zprávy vysíláme. Jsou ale jistě témata celosvětová i celoevropská, která se českého diváka dotýkají, jako jsou migrační krize nebo napětí na řecko-turecké hranici. Český divák se ptá, a pokud mu předložíme plnou paletu názorových proudů, kdo a co říká, tak to bude fajn.

Důležitá je optika, s jakou chcete na zmíněné události pohlížet. Emotivně, nebo už s předem daným úhlem pohledu?

Pavel Štrunc: To vůbec ne. Chceme, aby se pískala rovina. Když se stane takové neštěstí jako v Bejrútu, tak by nás mělo zajímat, co si o něm myslí Arabové, Izraelci, Spojené státy, Rusko nebo Francouzi. Názor ať si udělá divák. Jsme povinni mu předložit všechna fakta.

Tomáš Večeřa: Emoce přítomné budou, protože chceme, aby zprávy byly zajímavé. Bude se ale lišit výstup do Hlavních zpráv a to, co budeme vysílat na CNN Prima News. Dnes v noci (z úterý 29. 9. na středu 30. 9. 2020, pozn. red.) jsme vysílali předvolební debatu kandidátů na amerického prezidenta. Debata dosahovala share 7,64 % v CS 15–54 let, to je velmi dobré číslo. Je to obsah, který přinášíme navíc ve srovnání s ostatními.

Brali jste při plánování změn do Hlavních zpráv v úvahu i to, jak se profilují Události na České televizi a Televizní noviny na Nově?

Pavel Štrunc: Nechceme se stylizovat do nějaké role, máme být co nejblíž divákovi a ukázat mu, že nás jeho problém zajímá a že za ním stojíme. Prima měla vždy velmi blízko k regionům, a dokázala tak dobře zpracovat a odvysílat nálady ve společnosti.

Už jste naznačili některé změny na CNN Prima News. Spočívají v přesunu pořadů do jiných vysílacích časů a také v jejich obměně. Co se tedy změní?

Tomáš Večeřa: Programovou změnou na CNN Prima News je zařazení pořadu 360° Pavlíny Wolfové za Hlavní zprávy. Schéma bude sice pevně dané, ale budeme ho přizpůsobovat aktuálnímu dění. Platí, že chceme vytvářet silnější večerní zpravodajský bok, jehož součástí jsou dále rozšířené zprávy ve 21.00 a 22.00. Večerní blok pro nás začíná Krimi zprávami v 16.30. Do toho bloku patří i pořad K věci od 17.30 a Interview v 18.25. V programu zůstane ze CNN pořad Richarda Questa a budeme řešit i skladbu dokumentů, které ze CNN přebíráme. Nedělní Partie zůstává na CNN Prima News dvouhodinová. Ve výjimečných případech ji ve stopáži dvou hodin odvysíláme i na hlavním kanále Prima. Na CNN Prima News se bude také vysílat jedna relace o počasí navíc, celkem nabídneme v rámci zpravodajské hodiny tři relace o počasí.

Vaším úkolem ve vedení je zvýšit podíl sledovanosti CNN Prima News. Jaké jsou aktuální cíle?

Pavel Štrunc: Základní cíl se nemění. Stále chceme dosáhnout na 1,5% podíl do jednoho roku od začátku vysílání.

Myslíte si, že je to reálné?

Pavel Štrunc: Reálné to je, ale musíme jít postupně. V některých dnech už teď dosahují Hlavní zprávy podílu 1,7 %. Hlavní zprávy jsou teď pro nás prioritou, po nich se budeme soustředit na další věci.

Milníkem zřejmě bude dosažení 1% podílu…

Pavel Štrunc: Ano, to by bylo skvělé. Jsme ale ve vedení teprve měsíc, je třeba si uvědomit, že televize je mnohem rigidnějším prostředím, než je internet.

Tomáš Večeřa: Řekl bych, že k podílu 1 % se můžeme přiblížit nejdřív příští rok na jaře.

Ještě se zastavím u změn v newsroomu. Co všechno jste museli po svém nástupu organizačně změnit a jak jste zasáhli do struktury řízení zpravodajství?

Pavel Štrunc: Na nové struktuře stále pracujeme, představíme ji v řádech dvou týdnů. Nebude se ale nijak lišit od jiných redakcí. Musí být zcela jasné, kdo je za co odpovědný, struktura by tak měla být hierarchická. Dosud tady fungovala struktura šéfreportérek, které shromažďovaly témata. Nemyslím si, že to funguje. Raději se bavím s redaktory tváří v tvář. Na můj vkus je v redakci příliš lidí, kteří něco koordinují, než tvoří. Naší prioritou je vytvořit kvalitní podmínky pro lidi, kteří dělají obsah, ale budeme po nich chtít témata.

Budete chtít rozšiřovat počet lidí v redakci zpravodajství?

Tomáš Večeřa: Ano, určitě chceme posílit obsahovou část redakce.

Máte od vedení Primy svolení k náboru nových lidí?

Pavel Štrunc: Máme zelenou úplně ke všemu. Nebavíme se teď o velkých jménech, ale o lidech, kteří chtějí dělat televizi. Klíčová je pro mě energie, entuziasmus – chuť točit reportáže, konfrontovat názory, ale přitom působit vyváženě.

Tomáš Večeřa: Dáme šanci všem lidem, kteří v redakci teď jsou. Dosud jsme se složení redakce tolik nevěnovali, protože jsme řešili Hlavní zprávy. Teď se budeme víc věnovat složení redakce a programu CNN Prima News.

Jak funguje spolupráce mezi internetovou a televizní redakcí?

Tomáš Večeřa: Kooperace mezi internetem a televizí byla nastavena od počátku. Usilujeme o to, aby redaktoři z TV a onlinu víc spolupracovali v terénu na konkrétních tématech. Redakce ale fungují odděleně, což nám v  době covidu-19 vyhovuje. Do budoucna je chceme propojit, ale teď to není na pořadu dne.

Zdroj: Mediaguru.cz

Skupina Prima zahájila podzimní sezónu bohatou sklizní úspěchů. Její celodenní share dosáhl hodnoty 26,63 % (meziroční nárůst o 2,24 p. b.), její prime time share byl 28,25 % (meziroční nárůst o 2,75 p. b.) v CS 15+. Rekordní hodnoty dosáhla skupina Prima i za strategickou cílovou skupinu 15–69 let – celodenní share byl 27,21 % (meziroční růst o 1,92 p. b.) a prime time share 28,83 % (meziroční růst o 2,09 p. b.). Rekordní sledovanosti dosáhla i Prima KRIMI. Také weby CNN Prima NEWS a iPrima.cz přilákaly v září rekordní počet návštěvníků.

V čele sledovanosti mediálních skupin stanulo opět na první příčce obchodní zastupitelství Media Club, které v září dosáhlo celodenní share 33,31 % (meziroční nárůst o 1,18 p. b.) a prime time share 33,97 % (meziroční nárůst o 1,58 p. b.) v CS 15–69 let. Úspěšných hodnot dosáhly i tematické kanály skupiny Prima, které měly celkové celodenní share 14,04 % (meziroční nárůst o 2,09 p. b.) v CS 15+. Historického úspěchu dosáhla Prima KRIMI s celodenním share 3,43 % (meziroční nárůst 0,95 p. b.) v CS 15+.

Nejlepší sledovanost od spuštění měl také zpravodajský kanál CNN Prima NEWS, jehož hodnota celodenního share byla 0,43 % v CS 15+ a 0,44 % v CS 15–69 let. Nejsledovanějším pořadem se staly HLAVNÍ ZPRÁVY, které 28. září na CNN Prima NEWS sledovalo 67 000 diváků (share 1,67 %) v CS 15+. V září excelovala také online část CNNPrima.cz s 1 603 390 reálných uživatelů a 2 844 889 videopřehrání. Mezi nejsledovanější TV i online pořady dále patřily Partie Terezie Tománkové a 360° Pavlíny Wolfové. Na sociálních sítích dokáže měsíčně platforma CNN Prima NEWS oslovit přes 4 miliony lidí a její Facebook má přes 55 000 sledujících. Sesterský web iPrima.cz dosáhl s 3 902 192 reálnými uživateli druhé nejlepší hodnoty od svého spuštění.

První díl čtvrté série oblíbeného seriálu Polda, o jehož uvedení diváci na konci září hlasovali, sledovalo v neděli 4. října 889 000 diváků (share 21,17 %) v CS 15+.

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, živě + TS0-3, ke dni 5. 10. 2020; NetMonitor září 2020; Gemius Prism září 2020

Zdroj: FTV Prima, spol. s r.o.

Televize Prima se rozhodla podpořit všechny milovníky a příznivce zpěvu, aby i v následujících týdnech mohly jejich oblíbené písničky zaznít naživo a bez rizika nákazy covidem-19. Iniciativa #jeprimasizpivat podporuje zpívání z bezpečí domova, zároveň malí i velcí zpěváci mohou bavit širokou veřejnost jako v případě veřejných vystoupení. Pokud si diváci vyvěsili nebo si vyvěsí na svých sociálních sítích video, ve kterém natočí svou oblíbenou písničku, a označí ho hashtagem #jeprimasizpivat, televize Prima si vybere některá z těchto videí pro své pořady na webu i v televizi.

 „Naší filozofií je bavit diváky u televizních obrazovek i mimo ně. Rádi bychom v této nelehké době využili talentu našich diváků a podpořili zpívání v bezpečí domova, protože mnohé vědecké studie dokazují, že zpěv má pozitivní vliv na naše zdraví,“ říká Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima.

Natočená videa s vlastními písničkami diváci jednoduše označí #jeprimasizpivat.

Z jakých videí bude televize Prima vybírat?

• Platforma TikTok: ideální délka videa je do 60 s, natočené na výšku
• Platforma Instagram:
  • Instastories: ideální délka videa je15 s, natočené na výšku
  • Feed: ideální délka videa do 60 s, orientace na šířku – čtverec

Zdroj: FTV Prima, spol. s r.o.

Odložená sledovanost nabývá mezi českými televizními diváky na popularitě. V srpnu letošního roku poprvé překonala hranici 10 % celkové sledovanosti. Vyplývá to z výsledků oficiálního elektronického měření sledovanosti. Na překonání milníku upozornila společnost Atmedia, která na českém televizním trhu obchodně zastupuje 27 tematických televizních stanic. Na některých z nich je odložená sledovanost ještě výrazně vyšší.

Televizi denně sleduje 70 % lidí vlastnících televizi. [1] Jedním z faktorů, jež se podílejí na udržení popularity televize, je právě možnost zpětného sledování pořadů. Televize se tak snaží reagovat na měnící se návyky televizních diváků. „Zatímco dříve museli diváci neustále kontrolovat televizní program, aby nezmeškali své oblíbené pořady, dnes si je mohou jednoduše pustit zpětně,“ vysvětluje Pavel Müller, Head of Research & Marketing společnosti Atmedia.

Technologií, umožňujících zpětné přehrávání televizních pořadů, je celá řada – od využití funkce time-shift přes vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora po stále častější využití možnosti tzv. červeného tlačítka (HbbTV). Pokud divák využije jedné z těchto možností, spadá do tzv. odložené sledovanosti. Společnost Nielsen Admosphere, která pro Asociaci televizních organizací zajišťuje elektronické měření televizní sledovanosti, měří odloženou sledovanost od roku 2013. Zahrnuje do ní všechny pořady, které si diváci pustí zpětně buď v den, kdy byl pořad odvysílán, nebo v některý z následujících sedmi dní.

Česká republika je v odložené sledovanosti rekordmanem mezi okolními státy

„Čeští televizní diváci využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů stále více. Zatímco v roce 2013 byl podíl odložené sledovanosti na celkové sledovanosti necelé jedno procento, v srpnu tohoto roku poprvé překonal hranici 10 %,“ uvádí Pavel Müller a dodává, že odložená sledovanost roste výrazně především v posledních letech. Hranici 5 % celkové sledovanosti totiž poprvé překonala teprve na konci roku 2018. [2]

Češi se tak zařadili do skupiny diváků ze zemí, jako je Norsko, Švédsko nebo Estonsko. V těchto zemích tvořila odložená sledovanost v roce 2019 od 9 do 11 % z celkové televizní sledovanosti. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost mělo v roce 2019 Švýcarsko, ve kterém přesáhla odložená sledovanost 20% podíl na celkové televizní sledovanosti (21,0 %). Švýcarsku se nejvíce blíží Island (18,1 %) a Belgie (17,6 %). Naopak při srovnání s okolními státy je Česká republika rekordmanem – v Německu, Rakousku, na Slovensku a Polsku se v minulém roce pohybovala pouze od 1 do 4 procent. [3]

Zpožděné vysílání jako část odložené sledovanosti

Je však nutné upozornit, že do nárůstu měřené a reportované odložené sledovanosti se promítá nejen skutečné zpětné sledování pořadů prostřednictvím funkcí time-shift, vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora a prostřednictvím HbbTV. Určitý podíl na odložené sledovanosti tvoří také sledovanost některých TV stanic, které nabízejí verze svých TV stanic s hodinovým časovým posunem. Odloženou sledovanost nedobrovolně generují i zákazníci některých IPTV operátorů. Těm je klasické živé vysílání doručováno často se zpožděním v řádu desítek vteřin, což je též měřícím systémem vyhodnoceno jako odložená sledovanost.

„I přesto stále platí, že odložená sledovanost roste. V případě odložené sledovanosti od prvního do sedmého dne po odvysílání pořadu (které není ovlivněno zpožděným vysíláním IPTV) vzrostl podíl odložené sledovanosti od roku 2013 téměř sedminásobně [4],“ upřesňuje Pavel Müller.

Placené tematické televizní stanice dosahují dvojnásobné odložené sledovanosti

Zatímco průměrná odložená sledovanost v roce 2020 dosáhla 9 %, na některých tematických televizních stanicích je výrazně vyšší. [5] Platí to především pro placené televizní stanice, které najdou diváci v nabídce jednotlivých poskytovatelů. Ti divákům umožňují zpětný přístup k televiznímu archivu až na 30 dní. U televizních stanic, které na českém televizním trhu obchodně zastupuje společnost Atmedia, a jež jsou zároveň pouze v nabídce placených operátorů, tvoří odložená sledovanost 19 % z celkové sledovanosti. [6]

Nejvyšší odloženou sledovanost mají především filmové, seriálové, dokumentární a dětské televizní stanice. „Diváci tematických stanic jsou obecně náročnější a za televizní obsah neváhají zaplatit. Často vyhledávají konkrétní obsah, a chtějí jej sledovat podle svých zvyklostí v rámci denního či týdenního režimu, proto více využívají možnosti zpětného sledování pořadů,“ doplňuje Pavel Müller.

Odložená sledovanost převažuje u mladších diváků

Zřejmě nepřekvapí, že nejvíce využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů mladší diváci. Ve věkové kategorii 15–34 let tvoří odložená sledovanost 16 % z celkové sledovanosti a zcela nejvyšší odloženou sledovanost mají diváci ve věku 25–34 let, u nichž dosahuje 17 %. Navíc pokud jde v této věkové kategorii o rodiny s dětmi ve věku od 4 do 14 let, odložená sledovanost ještě narůstá, a to na úroveň 18 % [7]

[1] ATO – Nielsen Admosphere, Živě + TS0–3, 09/2019 – 08/2020, Reach / den, CS 4+

[2] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, Rating 000, CS 15+

[3] Glance – Mediametrie, One TV Year in the World, 2020 edition, data za rok 2019; každý stát má svoji definici oficiální TV měny a svoji metodologii měření odložené sledovanosti

[4] ATO – Nielsen Admosphere, TS1–7, 2013, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+

[5] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+

[6] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+, TV stanice: AMC, AXN, Cartoon Network, CS Film, CS History, Discovery Channel, Disney Channel, Eurosport 1, Film+, FilmBox, JOJ Cinema, Minimax, National Geographic, Spektrum, Sport 1, Sport 2, TLC, TV Paprika

[7] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000

Zdroj: Atmedia.cz

Cena televizní reklamy na stanicích Media Clubu by mohla v příštím roce vzrůst o 5 až 10 %, odhaduje Petr Hatlapatka, vedoucí online prodeje zastupitelství Media Club.

Mediální zastupitelství Media Club, které patří společně se skupinou Nova k rozhodujícím hráčům na trhu televizní reklamy, registruje v letošním podzimu zvýšenou poptávku po reklamním prostoru, a to jak v televizi, tak na internetu. Poptávka má být vyšší než ve stejném loňském období. Pokud se situace výrazně nezmění, lze očekávat nárůst cen reklamního prostoru v příštím roce o pět až deset procent, naznačuje v rozhovoru Petr Hatlapatka, vedoucí online prodeje společnosti Media Club.

Monitoring reklamních investic naznačuje od července vylepšení pozice televizní reklamy. V srpnu byl pak dokonce evidován dvouciferný růst. Uklidnila se situace na televizním reklamním trhu přes léto?

Na jaře nás výpadky reklamních kampaní postihly citelně. Řada klientů je v období duben až červen přesouvala nebo omezovala. Netýkalo se to jen televizní reklamy, ale všech mediatypů. Dohnat tento výpadek není reálné, a to ani s vyhlídkou silnějšího podzimu. Je ale pravda, že přes prázdniny začala poptávka po reklamě růst. Bylo to patrné v červenci a také v srpnu, kde byl růst dokonce vyšší než v loňském prázdninovém období. Platí to pro televizní i internetovou reklamu, ale v televizi byl tlak na reklamní kapacitu ještě vyšší.

Čím si letní zvýšený zájem zadavatelů vysvětlujete?

Zadavatelé se rozhodli v létě reklamu poptávat proto, že řada lidí trávila dovolené v Česku, a díky tomu místním prodejcům rostly tržby, což se odrazilo i v jejich marketingu. Z rezervací kampaní navíc vidíme, že zvýšená poptávka přetrvává i pro září a říjen. Předpokládáme, že obdobné tempo si udrží i po zbytek roku.

Je růst poptávky po podzimních kampaních vyšší i ve srovnání s loňským podzimem?

Ano, růst letošní podzimní poptávky je vyšší než loni na podzim.

Nemůže ho zbrzdit ani nastupující druhá vlna pandemie?

Ekonomiku už asi nikdo nezastaví, jako tomu bylo na jaře. Na omezení restrikce si začínáme zvykat a žijeme s nimi dál. Takže věřím, že budeme nadále fungovat, nakupovat i shánět vánoční dárky. Boj o zákazníka tak neustane. Pevně doufáme, že tato druhá vlna nezabrzdí ekonomiku ani reklamní poptávku.

Pokud ale poptávka roste rychleji než loni na podzim, tak pravděpodobně prostorové kapacity pro její uspokojení nestačí. Je problém s reklamním prostorem?

Je to problém a týká se víc televize než internetu, a to i přesto, že se reklamní kapacita v obou médiích zvýšila. Prostorová kapacita nám nestačí a potřebovali bychom ji ještě větší. Neříkám, že je to nějak dramatické, ale poptávka po prostoru se zvyšuje. Pokles v některých segmentech inzerentů, jako jsou například cestovní kanceláře, plně nahradila, a dokonce i převážila, poptávka od jiných sektorů, např. e-shopů. Televizní reklamu začaly využívat i e-shopy, které ji dosud neměly, a pak firmy, které spustily e-shop a potřebují vybudovat nový prodejní kanál. Tím se zvýšil objem celého e-shopového segmentu.

Promítne se tato situace do ceníku pro rok 2021?

Jsem přesvědčen, že ano. Náš výhled ohledně inflace pro příští rok se pohybuje v řádu 5–10 %. V první polovině roku jsme měli strach z vývoje v roce 2021. Jak už jsem ale popsal, situace nevypadá tak dramaticky, protože přicházejí noví zadavatelé.

Může zvýšený zájem přetrvat i pro rok 2021?

Jednání, která zatím s inzerenty vedeme ohledně příštího roku, naznačují, že poptávka po reklamním prostoru bude zvýšená. Firmy, kterým se letos daří, budou marketingové rozpočty navyšovat.

Pokud se ještě vrátíme k inzerentům, nejsou na druhou stranu e-shopy v takové situaci, že ani reklamu nepotřebují?

E-shopovým prodejcům reálně rostou prodeje, a pokud mají zboží, tak se ho snaží promovat co nejvíc. I pro nás bylo překvapením, že se některé e-shopy rozhodly vstoupit do televizní reklamy. Obraty, které vytvářejí, jsou ale relativně velké.

Lze tedy říct, že zvýšenou poptávku po televizní reklamě táhnou e-shopové firmy?

Spíš bych řekl, že vykompenzovaly poklesy v cestování a v jiných sektorech. Nejprve jsme se obávali, že pandemie covid-19 povede k poklesu především kvůli citelně zasaženým sektorům. To se ale úplně nepotvrdilo. Promítají se tady dva efekty: jeden spočívá v posunu kampaní na podzim a druhý ve zvyšujícím se počtu zadavatelů, kteří nějakým způsobem mohou z pandemie těžit.

Mění se struktura zadavatelů ve srovnání s loňským podzimem? Zůstávají tradiční zadavatelé ze segmentu typu FMCG, telekomunikace nebo auto-moto?

Struktura zadavatelů se příliš nemění, například u segmentu automotive ale sledujeme záměr víc využívat televizní reklamu pro podporu prodeje, nejen pro launchovací kampaně. Souvisí to s tím, že v minulosti byla tato potřeba částečně limitována kvůli naplněným výrobním kapacitám. Automobilky musí dnes víc tlačit na prodej než dříve.

Media Club propojuje ve své nabídce TV, internetovou a rádiovou reklamu. Využívají někteří zadavatelé možnosti jen online reklamy?

Zadavatelé, kteří se zaměřují jen na internetovou reklamu, většinou vyžadují cílení na užší a bonitnější příjmové skupiny. Anebo jde o klienty, kteří cílí regionálně. To jde v televizi obtížněji. Možností je hybridní televize HbbTV, která propojuje televizi s internetem. Dříve jsme měli v HbbTV především velké televizní zadavatele. Dnes je ale polovina těchto klientů lokálních – cílí například jen na Prahu, střední Čechy nebo Brno. Podařilo se nám klientům vysvětlit, že televize je celostátní médium, ale díky využití HbbTV lze komunikovat i lokálně.

Ještě na začátku letošního roku byl reklamě v hybridní televizi HbbTV předpovídán relativně rychlý růst. Potvrzuje se?

Poptávka po reklamě v HbbTV se zvyšuje, v letošním roce vzroste oproti loňskému roku zhruba dvojnásobně. Tím myslím v celkovém objemu i v počtu zadavatelů, přidaly se totiž i menší firmy. Nejsilnějším segmentem v HbbTV je sektor výrobků rychloobrátkového zboží (FMCG).

Jak velký objem HbbTV reklama představuje?

HbbTV reklama tvoří 25 % celkových online příjmů skupiny Prima. Do reklamních formátů HbbTV započítáváme i videoreklamu, která se přes HbbTV také odbavuje. Videoreklama představuje z HbbTV nejčastěji využívaný formát, pak jsou formáty čistě HbbTV jako switch-in, red button, bannery a letáky. HbbTV celkově dynamicky roste a pomáhá nám růst v reklamních příjmech a rozšiřovat reklamní kapacitu.

Stále platí, že počet diváků, kteří mohou sledovat HbbTV vysílání, překračuje dva miliony?

Počet diváků, kteří mohou HbbTV sledovat, je stále kolem 2,2 milionu. Kvůli zpomalení přechodu na DVB-T2 se růst absolutního počtu diváků zpomalil. Na druhou stranu ale roste čas strávený sledováním HbbTV vysílání.

Mění se preference platforem?

Nejvyužívanější službou je iPrima.cz. Z hlediska zařízení rostou nejvíce mobily a chytré televizory, resp. HbbTV. Růst u mobilů spíše závisí na mobilních operátorech a datových tarifech, zlepšuje se to, ale nijak dramaticky. Pokud by všichni diváci měli neomezené tarify, tak využívanost mobilních telefonů rapidně skočí nahoru.

Jaké novinky v HbbTV na podzim připravujete?

Na začátku září jsme spustili novou aplikaci iPrima.cz a pracujeme na doladění mobilní aplikace, kterou jsme spustili v červnu. Nově také máme zcela novou aplikaci Play Zone pro e-sport, diváci ji najdou v HbbTV. Celkově chceme zvyšovat uživatelský zážitek lidí, k čemuž je potřeba, abychom rozšiřovali počet registrovaných diváků. Proto je nová verze mobilní aplikace iPrima už pouze s registrací. Díky registraci můžeme divákům videa lépe doporučovat a nabízet, a tím posilovat personalizovaný obsah. To je práce na následující půlrok. iPrima je rozkročená přes všechna zařízení – HbbTV, mobil, PC – a uživatelé se jinak chovají na každém z nich. Některý typ obsahu se konzumuje jen někde, např. pohádky jsou sledované převážně v HbbTV. Proto z pohledu doporučení obsahu nemá smysl doporučovat lidem na PC to samé co v HbbTV. Čím je naše videotéka větší, tím je těžší doporučit uživateli to, na co by se mohl dívat. Poslední tři až čtyři roky nakupujeme obsah jen pro nabídku na internetu. Samozřejmě, že pracujeme i s TV formáty, ale nakupujeme také velké množství obsahu jen pro onlinové distribuční kanály.

Registrace do aplikace iPrima je bezplatná, zůstane tak i do budoucna?

Registrace do aplikace iPrima.cz je zdarma a neplánujeme to měnit. Na druhou stranu extrémní ochota lidí platit za předpremiérové díly Slunečné nás směřuje do služeb typu TVOD a SVOD. Tím směrem se díváme, ale spíš si říkáme, kdy pro ně nastane ten správný čas.

Ještě otázka k internetovému portfoliu: letos se rozšířilo o zpravodajský web CNNPrima.cz. Vidíte ze statistik, jaké jsou odlišnosti v cílových skupinách tohoto zpravodajského média v televizi a na webu?

V zastoupení televizních diváků CNN Prima News je něco více žen než mezi uživateli CNNPrima.cz, online má také více mladších uživatelů. Oproti ostatním televizním kanálům i webům jej sleduje bonitnější cílová skupina. Z pohledu krajů převládá na internetu Praha a Středočeský kraj, což ale kopíruje internetovou populaci jako celek.

Prodává se reklama na televizním kanálu CNN Prima News v kombinaci s inzercí na webu CNNPrima.cz?

Televizní stanice CNN Prima News je zařazena do balíku televizní reklamy s dalšími stanicemi. Většina reklamních televizních kampaní se uskutečňuje právě v rámci balíku, zatímco pro onlinovou reklamu volí zadavatelé CNN spíše samostatně. Nechtěli jsme hned od začátku web reklamou zahltit, proto jsme reklamu nabírali pomaleji. Dnes ji prodáváme naplno a na některých formátech bojujeme s vysokou mírou vyprodanosti.

Je vyprodaný prostor i na televizním kanále CNN Prima News?

Tím, že se reklamní prostor prodává v balíku stanic, tak se načítá do reklamní kapacity celé skupiny Prima. Týká se to tedy i CNN Prima News, kde je vysoká míra vyprodanosti.

Zdroj: www.mediaguru.cz