Obchodní zastupitelství Media Club přidává do svého portfolia streamovací platformu SWEET.TV, která poskytuje přístup k filmům, seriálům, televizním kanálům a dalšímu multimediálnímu obsahu. Od února ji zařazuje jako součást inzertního prostoru videoreklamy.

„SWEET.TV má v České republice zásah více než 1,6 milionu CTV zařízení (Smart TV a Android TV). To je pro Media Club, jakožto významného hráče v online reklamě, jednoznačně skvělá příležitost, jak dále rozšířit možnosti v prodeji videoreklamy. Nově zastupovaná streamovací platforma SWEET.TV nabízí více než 27 FAST kanálů, více než 155 televizních kanálů a přes 1000 filmů, včetně premiér od předních hollywoodských studií. Kromě zvětšení reklamního video prostoru dále zlepšujeme kvalitativní parametry svého video inventory,“ říká Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online divize Media Clubu.

Přes 70 % reklamního video prostoru SWEET.TV se nachází ve CTV zařízeních (Smart TV a Android TV), 93 % reklamního prostoru je v cílové skupině 15–54 let. 53 % diváků tvoří muži a 47 % ženy. Videoreklama je zobrazována především na FAST kanálech, které nabízejí lineární vysílání několika desítek speciálně vytvořených tematických televizních kanálů, ve kterých je videoreklama nepřeskočitelná, ale reklamní breaky jsou kratší než v klasické televizi. Lze na nich použít klasické možnosti cílení, tak jak ho známe z digitálního prostředí.

Streamovací platforma SWEET.TV, která funguje v devatenácti evropských zemích, je ve Smart TV dostupná od roku 2014. Uživatelé ji najdou na označeném tlačítku na všech televizích Samsung Smart TV (od roku 2024 v České republice) a předinstalovanou na televizích LG a Samsung, ale kompletně pokrývá veškerá uživatelská zařízení. Samozřejmostí je možnost pozastavení vysílání, přetáčení, sledování pořadů v tzv. catch-upu nebo EPG. V současné době SWEET.TV nabízí FAST kanály zaměřené například na akční filmy, rodinnou zábavu, hudbu i politiku.

„FAST kanály přinášejí nové příležitosti pro prémiovou reklamu. Tematický video obsah je vysílán podobně jako u tradičních televizních kanálů, v předem naplánovaném pořadí s reklamními breaky. Propojují tak klasický formát lineární televize s výhodami digitálního prostředí,“ doplňuje Hatlapatka.

Oblíbený seriál se vrací – po zážitcích v Africe a na dalekém severu se nyní vydávají na vodu. Světem na hlavě, po hlavě, bezhlavě, ale vždycky srdcem! Filmařská parta Srdcaři.cz jsou nadšenci, kteří do svého konání dávají především srdce a také ho v něm kus nechávají. Nejbližší jim je cestování, poznávání cizích krajů, adrenalin, film a fotografie. Na cestu za srdcařskými příběhy se tentokrát vydáme po vodě křížem krážem Evropou. Nový expediční projekt po vodě je tu a vše opět prožito na vlastní kůži a na Prima ZOOM.

Vodní dobrodružství na Prima ZOOM:

Od 2. 2. 20.00 – Srdcaři na vodě

Srdcaři na vodě (8 dílů, premiéry neděle ve 20.00, reprízy středy v 9.20)

Po úspěšných seriálech Srdcaři v Africe a Srdcaři na severu přichází tato partička ostřílených cestovatelů s novou sérií. Vydejte se s nimi na plavbu po evropských řekách napříč vodními cestami a pobřežím Evropy v novém seriálu Srdcaři na vodě. Začalo se natáčet v říjnu 2021 a tentokrát nebude hlavní hrdinkou putování dvanáctitunová offroadová MANka, ale dvacetimetrová říční kráska – jachta M. I. Twins. Z Prahy poplujeme po řekách a kanálech přes Berlín, Hamburk, Amsterdam, Brusel, Paříž, Vídeň, Bratislavu a Budapešť až do Černého moře. Podobný seriál u nás nebyl nikdy natočen, tak držte palce a AHOJ! Vydají se na trasu z Prahy do Severního moře a odtud pak skrz kontinent až do Černého moře a nevynechají ani proslulý Baťův kanál. Plavba z Prahy do Černého moře trvala 138 dní – propluli 13 států, 9 hlavních měst, 351 plavebních komor a celkem urazili 6 519 km. Zajímá vás, jaké nástrahy a zážitky je po cestě čekají? Tak se dívejte!

Proč z Prahy?

V době vlády Karla IV. patřila Praha k největším městům Evropy. „Otec vlasti“ nechal ve 14. století opravit Pražský hrad, založil univerzitu, vyprojektoval Nové město pražské, postavil kamenný most přes Vltavu a – nařídil vybudovat loděnici. Korunovaný vizionář přikládal lodní dopravě mimořádný význam, v tomhle ohledu předběhl svou dobu o staletí. Věkem rozvoje říční plavby se ale stalo teprve 19. století, kdy se zrodila paroplavba. Postupným splavněním řek a budováním kanálů začala vznikat síť vodních dálnic, až se nakonec podařilo evropská rozvodí propojit. Z Prahy tak lze doplout až do Černého moře. Labsko-vltavská vodní cesta je bohužel jedinou spojnicí mezi Českou republikou a světovými přístavy, a po nedávném zrušení projektu průplavu Dunaj – Odra – Labe už ani jiná nebude. Pokud se někomu zdá, že plout do Černého moře přes Berlín, Amsterdam, Brusel a Paříž byla oklika, tak má pravdu. Šlo by to rozhodně rychleji, ale plavba by nebyla tak pestrá a zajímavá.

Kapitán a expediční loď

Srdcařskou partu, tedy producenta Honzu Tutokyho, kameramana Ondru Hoška, dronaře Marka Jehličku a lodníka a režiséra Miroslava Náplavu, doplnil pátý člen – na lodi nejdůležitější člověk – kapitán Stanislav Hampala. Znali se z moravského Baťova kanálu a dokonce na menších lodích společně propluli kus Evropy.

Loď holandského typu Luxemotor, pokřtěná M. I. Twins, filmařům velkoryse zapůjčil majitel Miroslav Valenta. Ve svém podpalubí skrývá dokonalé zázemí jak pro posádku, tak pro hromadu filmové techniky. Má výtlak 53 tun a šestiválcový motor Jonh Deer s nádrží na 4 tisíce litrů nafty. Jednoduše jachtařský sen.

Vyplouváme!

„Jistým bodem počínaje není již návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout,“ napsal spisovatel a pražský rodák Franz Kafka. Onoho bodu dosáhli vyplutím na státní svátek 28. října, kdy už nebylo cesty zpět. Černé moře byl jejich hlavní cíl. Datum nemělo žádnou „státně-svátkovou“ symboliku, dříve pro náročnou přípravu zkrátka vyplout nestihli. Ani slavní cestovatelé Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou, když vyjížděli s Tatrami na své cesty v roce 1947 a 1959 vždy 22. dubna, tento termín neplánovali. Vyšlo jim to tak.

Pomalost je přednost

Vyráželi dávno po sezoně, kdy se dny krátily a teplota klesala. V době, kdy i v Nizozemsku, království jachtařů, symbolicky uzamykají kanály a jachtaři zahajují zimní spánek. Přestože v lodi měli topení, bylo jasné, že zimu budou muset přečkat někde v přístavu – mlhy, sněžení a tma totiž nejsou nejlepšími přáteli bezpečné plavby. Nakonec ty zimy zažili dvě. Do Černého moře totiž pluli v několika etapách a oněch výsledných 138 dní je součet dní strávených na palubě. Také nepluli jen v pěti. Do posádky během jednotlivých etap přibyli kamarádi, kteří s logistikou plavby pomáhali. Cestou na palubu pozvali i zajímavé hosty: slavného mořeplavce Richarda Konkolského, saxofonistu Joe Kučeru, francouzského historika Oliviera Chalina nebo rakouského architekta Petera Pelikana, spolupracovníka extravagantního rakouského umělce, malíře a ekologa Friedensreicha Hundertwassera. Někdo říční plavbě vyčítá, že je příliš pomalá. Srdcaři pomalost brali jako přednost, ale aby mohli natočit „pomalý seriál do rychlé doby“, museli nejprve sami sebe naladit na tempo plynoucí vody, pomalu ubíhající krajiny kolem a taky na zdlouhavý proces proplouvání komorami. Nebylo to jednoduché. Aniž si to uvědomujete, ať chcete nebo nechcete, tempo doby vás ovládá. Stále něco nestíháte a pořád by se hodil alespoň týden navíc.

Technické divy

V seriálu šlo především o to, co nejvíce ukázat úžasné propojení našeho kontinentu vodními cestami, někdy doslova dálnicemi. Od velkých řek (pluli po Vltavě, Labi, Emži, Šeldě, Seině, Marně, Mosele, Rýnu, Mohanu i Dunaji), mořských i vnitrozemských kanálů, až po kanály, do kterých se s lodí sotva vešli. Cílem je diváky provést světem lodní vnitrozemské dopravy, ukázat technické divy v podobě lodních zdvihadel, plavebních komor, tunelů nebo vodních křižovatek. Za všechny zmíníme alespoň dva výtahy v Belgii. V březnu 1957 belgická vláda odsouhlasila plán modernizace svých hlavních vodních cest. Mezi vesnicí Ronquieres v provincii Henegavsko a kopcem u města Seneffe je téměř 70metrový výškový rozdíl. Překonat ho lodí by znamenalo proplout 14 plavebními komorami na dvoukilometrovém úseku, což trvalo až dva dny – a jak se říká, čas jsou peníze. A tak inženýři dali hlavy dohromady a po šesti letech vyprojektovali doposud nevídané zdvihadlo. Dráha nakloněného výtahu Ronquieres je dlouhá 1432 metrů a překonává spád 68 metrů se sklonem téměř 5 %. Dvě ocelové kádě nebo vany, chcete-li, naplněné 5000 tunami vody, jezdí jako vagony po kolejích.

Druhým zázrakem je vertikální lanový lodní výtah Strépy – Thieu. Z dálky vypadá jako velký hřib, což ho pro nás Čechy – příslušníky národa houbařů a současně jachtaře – činí přitažlivým i v druhém plánu. Po dvaceti letech výstavby byl roku 2002 uveden do provozu jako největší lodní výtah na světě. Je 117 metrů vysoký, překonává najednou výškový rozdíl 73,15 metrů a umožňuje zvedat lodě až do výtlaku 1350 tun. Čtyři elektromotory pohánějí osm navijáků na jednu vanu prostřednictvím převodovek s redukcí rychlosti a celkový třiasedmdesáti metrový zdvih je dokončen za neuvěřitelných sedm minut. Po stavbě obřího výtahu v Číně, zdvihadlu Strépy – Thieu náleží už jen evropské prvenství. Ale pořád jde o jeden z největších technologických počinů moderního evropského vodního stavitelství.

Kousek poezie a „dveře“ na palubu

Netvrdí, že tuto trasu před nimi ještě žádný jachtař neproplul. Ale ví jistě, že o plavbě z Prahy do Černého moře doposud nikdo nenatočil seriál. Doplutí do cíle a odevzdání lodi v Bratislavě ale ještě zdaleka neznamenalo konec – následovala několikaměsíční práce ve střižně. Dotáhnout dílo do konce umí hodně potrápit a občas si říkali, že je to naposled. Ale stejně jim to příště nedá. Tímhle procesem si zkrátka musí procházet každý tvůrce. Srdcaři na vodě ale nejsou jenom o řekách a lodích. V jednotlivých epizodách se nevyhýbali historii ani památkám a byli otevření všemu, co jim cestou vstoupilo před objektivy kamer. Dostalo se i na Popelku v literatuře – poezii – která má s podceňovanou a opomíjenou vnitrozemskou plavbou tolik společného. Snad i proto, že se načtení komentáře ujal herec, spisovatel, cimrmanolog a básník Miloň Čepelka.

Miroslav Náplava dodává: „Byl bych nerad, aby to znělo neskromně, ale naše srdcařská parta vnímá tohle seriálové vyprávění o putování po evropských vodních cestách jako dveře, kterými můžete přistoupit na palubu. A kromě všech krás okolo s námi prožívat příběhy, kterými cesta nešetřila. Obzvláště závěrečná plavba po Dunaji posádku překvapila. S blížícím se mořem se řeka změnila v majestátný veletok, jehož průlom přes Železná vrata na hranicích Rumunska a Srbska nemá v Evropě obdoby. Závěrečné vplutí do mořských vln bylo euforickým zážitkem pro každého z nás. Samozřejmě, že nejdůležitějším úkolem plavby bylo ukázat neuvěřitelné propojení Evropy skrze vodní cesty, a to jak z pohledu nákladní lodní dopravy, tak čistě sportovní a rekreační. Pokud ale vstoupíte do našich seriálových dveří, zjistíte také, že svět vnímáme jako dobré místo k žití, a plavbu, jako oázu zpomaleného bezčasí v rychlém světě.“

Televize Prima v těchto dnech dokončila natáčení druhé série seriálu Hrdina s Janem Nedbalem v hlavní roli. Adam Hrdina bude opět v osmi dílech rozplétat kriminální případy a řešit si své vlastní osobní problémy.

Hrdina je plný akce, kriminálních případů a sarkastického humoru. Adam se snaží pomáhat lidem v nouzi, i když to často znamená riskovat svůj život. Seriál je protkaný nevyřešenou minulostí Adama, kterou bude postupně odhalovat. „Na place jsme strávili téměř sto natáčecích dní. Bude pro mě trochu těžké si zvyknout, že budu nosit i jiné oblečení než to, co má Adam. Byla to výborná práce a zaslechl jsem, že se seriál lidem líbí. Jsem rád,“ vzpomínal na práci Jan Nedbal.

Druhá série bude mít opět osm dílů a velkou změnou hlavní hrdina neprojde. „Poručík Hrdina se v pokračování drasticky nezmění. Podle toho, jak budou diváci reagovat na druhou řadu, možná se napíše i třetí,“ usmívá se herec – i nad otázkou, jak bude pokračovat vztah Hrdiny se státní zástupkyní Lucií v podání Kristýny Bokové. „Nemůžu říct vůbec nic, co bude mezi těmi dvěma, ale prozradím, že s Kristýnou je velká zábava. Je radost s ní točit, má vždy skvělou energii a já se tím snažím inspirovat.“

Diváci si tuhle dvojici oblíbili a reakce se dostaly až přímo k nim. „Ano, diváci mi psali a ptali se, zda bude pokračování. I moje babička se mě ptala a je hezké, že mě může vídat alespoň v televizi, když není tolik času. Musím říct, že jsem potkal i dva reálné policisty, kteří mi řekli, že se dívají – a prý to hrajeme v únosné míře. Prý to docela sedí, za to jsem rád,“ prozrazuje herec a dodává, že policisté a profíci jsou vždy na natáčení. „Je skvělé, že se můžu naučit něco nového a zajímavého. Jak snímat otisky, pohybovat se na místě činu…“ Sám Jan Nedbal přiznává, že k policejní práci má respekt, ale kdyby si on mohl vybrat, raději by se stal hasičem. „Kdybych pomáhal lidem, tak jako hasič, ne policista.“

O tom, kdy Hrdina vstoupí na obrazovky, bude televize Prima včas informovat.

Poprvé v historii Českého lva má své želízko v ohni i televize Prima. Nominaci na nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší seriálové roli získala Iva Janžurová za roli Olgy v seriálu Alice Nellis Náhradníci. Seriál, jehož leitmotivem je problematika náhradního rodičovství, uvádí prima+ od prosince loňského roku. V nominaci na Českého lva za hlavní ženskou roli ve filmu je také Tereza Ramba za roli Michaely v koprodukčním filmu Primy Zápisník alkoholičky.

Letos poprvé udělí Česká filmová a televizní akademie ceny v hereckých kategoriích i za herecké výkony v seriálech a minisériích. Z přihlášených titulů akademiky oslovil seriál Náhradníci, který prima+ uvedla 13. prosince 2024. Nominaci získala Iva Janžurová za vedlejší roli tchyně Olgy. „No podívejte se! Tak to mě potěšilo!“ zareagovala Iva Janžurová na informaci o své nominaci na Českého lva. „Pro mě to bylo příjemné natáčení. Já už si teď každou delší práci rozmýšlím, zvlášť když jde o seriál. Ale tady mě upoutalo jméno Alice Nellis a spoluhráči jako Kryštof Hádek a Janička Plodková. Mám je moc ráda a byla jsem šťastná, že se s nimi budu potkávat. A pokud se podaří z krásných výkonů mladých manželů pochopit, že touha po dítěti je krásná a že to nemá být neřešitelný problém, tak věřím, že lidé tohle téma přijmou a budou si ho vážit. Pokud to oslovilo akademiky, tak třeba jsem to zahrála dobře,“ říká Iva Janžurová. „V seriálu Náhradníci hraju matku, a zároveň tchyni Olgu, která vede originální život aktivní ženy – sportovkyně. I když se ocitne ve zdravotních problémech a musí na operaci, neubírá především v aktivitě radit mladým. A to nejen dobře, někdy to trošku přehání, což by mělo působit komediálně. Snad se to tedy podařilo,“ popisuje roli, za niž je nominovaná, Iva Janžurová. Pro herečku je tato nominace pátou nominací na Českého lva. Sošky má doma zatím dvě, za herecké výkony ve filmech Výlet (z roku 2002) a za film Co chytneš v žitě (z roku 1998).

Zápisník alkoholičky

Ze své další nominace na Českého lva se jistě raduje i Tereza Ramba, která akademiky oslovila hlavní rolí Michaely ve snímku Dana Svátka Zápisník alkoholičky. Film, jehož je skupina Prima hrdým koproducentem, uvedla v polovině prosince prima+ a rázem se stal nejstreamovanějším filmem platformy za měsíc prosinec. Ve filmovém zpracování skutečného životního příběhu abstinující alkoholičky Michaely Duffkové Tereza Ramba svou pravdivostí šokuje. „Musím říct, že jsem hodně rozmýšlela, jestli roli vzít, hlavně kvůli dětem. Když jsem dostala scénář s tím, že bych to rozhodně měla hrát, úplně jsem se vyděsila. Necítila jsem se ještě připravená na takový ponor. Dá se říct, že jsem si od prvního porodu vybírala pozitivnější témata,“ popisuje Tereza Ramba svoje seznámení s ústřední rolí Míši v Zápisníku alkoholičky. „Ale nakonec jsem po veliké rodinné poradě a po pečlivém uvážení zjistila, že mě to šíleně láká. Teď zpětně jsem za to rozhodnutí vzít tenhle projekt neskutečně vděčná. Je to masakr, ale občerstvilo mě to, otevřelo to ve mně spoustu témat,“ říká o roli, za niž je nominovaná na Českého lva, Tereza Ramba, která doma už jedno ocenění akademiků ČFTA má – za hlavní roli ve filmu Vlastníci (z roku 2020).

Televize Prima natáčí novou čtyřdílnou kriminální minisérii Noční operatér s Lukášem Vaculíkem v hlavní roli. Děj je inspirován skutečnými událostmi, známými mediálními kauzami a propojuje policejní vyšetřování s lékařským prostředím.

Příběh vypráví o renomovaném kardiochirurgovi MUDr. Hartovi, jehož život se zhroutí poté, co je policií považován za hledaného sériového vraha, kterému říkají Noční operatér. V závodě s časem a pod tlakem senzacechtivých médií je jeho jedinou šancí, jak dokázat svou nevinu, návrat na operační sál. „Hraju doktora, který se dostane do problémů. Policie objeví mrtvé lidi a všechny stopy vedou k němu. Obviní ho ze sériových vražd, ale ještě před tím má autonehodu, při které ztratí paměť. Nastává pro něj pekelná situace, kdy ani sám moc neví, co se stalo,“ naznačuje děj seriálu Lukáš Vaculík, který se smíchem dodává, že ta ztráta paměti se občas objeví i na place. „Někdy se stalo, že jsem zapomněl text – a všichni na place se mi smáli, že jsem se do doktora Harta vžil až moc.“

Seriál pro FTV Prima vyrábí produkční společnost Twinpower. „Inspirací pro seriál byl skutečný kriminální případ pokusu o vraždu, který se odehrál před Vánocemi 2022 v Praze. Při záchraně napadené ženy lékaři ručně stlačovali její srdce půl druhé hodiny, čímž se postarali o světový rekord. A to by určitě nemělo zůstat bez povšimnutí,“ uvedla producentka seriálu Kateřina Bártů, která je zároveň se svou sestrou Jitkou autorkou scénáře. „Diváci mohou v ději najít inspiraci dalšími mediálními kauzami z prostředí nemocnic, u kterých nás jako téma zaujalo, jak moc rétorika a styl podávání informací ovlivňují názor většiny veřejnosti na vinu či nevinu aktérů,“ dodává Jitka Bártů.

„Jsem ráda, že Kateřina a Jitka Bártů přišly s tímto zajímavým projektem na televizi Prima. Jsou sázkou na jistotu, mají za sebou úspěšné projekty, jako jsou TEMNÝ KRAJ, V.I.P. vraždy, Půlnoční zpověď, a především to jsou průkopnice prvního nekonečného seriálu v České republice. Jejich Rodinná pouta, která slaví dvacet let od premiéry, byla fenomén. Jako vždy si do svých seriálů zajišťují skvělé obsazení, a ani Noční operatér není výjimkou,“ doplňuje výrobní ředitelka televize Prima Lucia Kršáková.

V hereckých rolích se představí Lukáš Vaculík, Elizaveta Maximová, Ondřej Rychlý, Lenka Vlasáková, Jiří Havelka, Lenka Krobotová, Petr Uhlík, Jan Révai, Dana Morávková, Denis Šafařík, Olga Želenská, Jiří Roskot, Viktor Limr, Robert Nebřenský, Ondřej Malý, Alžběta Stanková a další. Režie krimiseriálu se ujala Jitka Bártů a za kamerou stojí Pavel Berkovič.

O tom, kdy minisérie Noční operatér vstoupí na obrazovky, bude televize Prima včas informovat.