Odložená sledovanost nabývá mezi českými televizními diváky na popularitě. V srpnu letošního roku poprvé překonala hranici 10 % celkové sledovanosti. Vyplývá to z výsledků oficiálního elektronického měření sledovanosti. Na překonání milníku upozornila společnost Atmedia, která na českém televizním trhu obchodně zastupuje 27 tematických televizních stanic. Na některých z nich je odložená sledovanost ještě výrazně vyšší.

Televizi denně sleduje 70 % lidí vlastnících televizi. [1] Jedním z faktorů, jež se podílejí na udržení popularity televize, je právě možnost zpětného sledování pořadů. Televize se tak snaží reagovat na měnící se návyky televizních diváků. „Zatímco dříve museli diváci neustále kontrolovat televizní program, aby nezmeškali své oblíbené pořady, dnes si je mohou jednoduše pustit zpětně,“ vysvětluje Pavel Müller, Head of Research & Marketing společnosti Atmedia.

Technologií, umožňujících zpětné přehrávání televizních pořadů, je celá řada – od využití funkce time-shift přes vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora po stále častější využití možnosti tzv. červeného tlačítka (HbbTV). Pokud divák využije jedné z těchto možností, spadá do tzv. odložené sledovanosti. Společnost Nielsen Admosphere, která pro Asociaci televizních organizací zajišťuje elektronické měření televizní sledovanosti, měří odloženou sledovanost od roku 2013. Zahrnuje do ní všechny pořady, které si diváci pustí zpětně buď v den, kdy byl pořad odvysílán, nebo v některý z následujících sedmi dní.

Česká republika je v odložené sledovanosti rekordmanem mezi okolními státy

„Čeští televizní diváci využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů stále více. Zatímco v roce 2013 byl podíl odložené sledovanosti na celkové sledovanosti necelé jedno procento, v srpnu tohoto roku poprvé překonal hranici 10 %,“ uvádí Pavel Müller a dodává, že odložená sledovanost roste výrazně především v posledních letech. Hranici 5 % celkové sledovanosti totiž poprvé překonala teprve na konci roku 2018. [2]

Češi se tak zařadili do skupiny diváků ze zemí, jako je Norsko, Švédsko nebo Estonsko. V těchto zemích tvořila odložená sledovanost v roce 2019 od 9 do 11 % z celkové televizní sledovanosti. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost mělo v roce 2019 Švýcarsko, ve kterém přesáhla odložená sledovanost 20% podíl na celkové televizní sledovanosti (21,0 %). Švýcarsku se nejvíce blíží Island (18,1 %) a Belgie (17,6 %). Naopak při srovnání s okolními státy je Česká republika rekordmanem – v Německu, Rakousku, na Slovensku a Polsku se v minulém roce pohybovala pouze od 1 do 4 procent. [3]

Zpožděné vysílání jako část odložené sledovanosti

Je však nutné upozornit, že do nárůstu měřené a reportované odložené sledovanosti se promítá nejen skutečné zpětné sledování pořadů prostřednictvím funkcí time-shift, vyhledání televizního pořadu v archivu kabelového nebo IPTV operátora a prostřednictvím HbbTV. Určitý podíl na odložené sledovanosti tvoří také sledovanost některých TV stanic, které nabízejí verze svých TV stanic s hodinovým časovým posunem. Odloženou sledovanost nedobrovolně generují i zákazníci některých IPTV operátorů. Těm je klasické živé vysílání doručováno často se zpožděním v řádu desítek vteřin, což je též měřícím systémem vyhodnoceno jako odložená sledovanost.

„I přesto stále platí, že odložená sledovanost roste. V případě odložené sledovanosti od prvního do sedmého dne po odvysílání pořadu (které není ovlivněno zpožděným vysíláním IPTV) vzrostl podíl odložené sledovanosti od roku 2013 téměř sedminásobně [4],“ upřesňuje Pavel Müller.

Placené tematické televizní stanice dosahují dvojnásobné odložené sledovanosti

Zatímco průměrná odložená sledovanost v roce 2020 dosáhla 9 %, na některých tematických televizních stanicích je výrazně vyšší. [5] Platí to především pro placené televizní stanice, které najdou diváci v nabídce jednotlivých poskytovatelů. Ti divákům umožňují zpětný přístup k televiznímu archivu až na 30 dní. U televizních stanic, které na českém televizním trhu obchodně zastupuje společnost Atmedia, a jež jsou zároveň pouze v nabídce placených operátorů, tvoří odložená sledovanost 19 % z celkové sledovanosti. [6]

Nejvyšší odloženou sledovanost mají především filmové, seriálové, dokumentární a dětské televizní stanice. „Diváci tematických stanic jsou obecně náročnější a za televizní obsah neváhají zaplatit. Často vyhledávají konkrétní obsah, a chtějí jej sledovat podle svých zvyklostí v rámci denního či týdenního režimu, proto více využívají možnosti zpětného sledování pořadů,“ doplňuje Pavel Müller.

Odložená sledovanost převažuje u mladších diváků

Zřejmě nepřekvapí, že nejvíce využívají možnosti zpětného sledování televizních pořadů mladší diváci. Ve věkové kategorii 15–34 let tvoří odložená sledovanost 16 % z celkové sledovanosti a zcela nejvyšší odloženou sledovanost mají diváci ve věku 25–34 let, u nichž dosahuje 17 %. Navíc pokud jde v této věkové kategorii o rodiny s dětmi ve věku od 4 do 14 let, odložená sledovanost ještě narůstá, a to na úroveň 18 % [7]

[1] ATO – Nielsen Admosphere, Živě + TS0–3, 09/2019 – 08/2020, Reach / den, CS 4+

[2] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, Rating 000, CS 15+

[3] Glance – Mediametrie, One TV Year in the World, 2020 edition, data za rok 2019; každý stát má svoji definici oficiální TV měny a svoji metodologii měření odložené sledovanosti

[4] ATO – Nielsen Admosphere, TS1–7, 2013, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+

[5] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+

[6] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000, CS 15+, TV stanice: AMC, AXN, Cartoon Network, CS Film, CS History, Discovery Channel, Disney Channel, Eurosport 1, Film+, FilmBox, JOJ Cinema, Minimax, National Geographic, Spektrum, Sport 1, Sport 2, TLC, TV Paprika

[7] ATO – Nielsen Admosphere, TS0–7, 01–08/2020, Rating 000

Zdroj: Atmedia.cz

Cena televizní reklamy na stanicích Media Clubu by mohla v příštím roce vzrůst o 5 až 10 %, odhaduje Petr Hatlapatka, vedoucí online prodeje zastupitelství Media Club.

Mediální zastupitelství Media Club, které patří společně se skupinou Nova k rozhodujícím hráčům na trhu televizní reklamy, registruje v letošním podzimu zvýšenou poptávku po reklamním prostoru, a to jak v televizi, tak na internetu. Poptávka má být vyšší než ve stejném loňském období. Pokud se situace výrazně nezmění, lze očekávat nárůst cen reklamního prostoru v příštím roce o pět až deset procent, naznačuje v rozhovoru Petr Hatlapatka, vedoucí online prodeje společnosti Media Club.

Monitoring reklamních investic naznačuje od července vylepšení pozice televizní reklamy. V srpnu byl pak dokonce evidován dvouciferný růst. Uklidnila se situace na televizním reklamním trhu přes léto?

Na jaře nás výpadky reklamních kampaní postihly citelně. Řada klientů je v období duben až červen přesouvala nebo omezovala. Netýkalo se to jen televizní reklamy, ale všech mediatypů. Dohnat tento výpadek není reálné, a to ani s vyhlídkou silnějšího podzimu. Je ale pravda, že přes prázdniny začala poptávka po reklamě růst. Bylo to patrné v červenci a také v srpnu, kde byl růst dokonce vyšší než v loňském prázdninovém období. Platí to pro televizní i internetovou reklamu, ale v televizi byl tlak na reklamní kapacitu ještě vyšší.

Čím si letní zvýšený zájem zadavatelů vysvětlujete?

Zadavatelé se rozhodli v létě reklamu poptávat proto, že řada lidí trávila dovolené v Česku, a díky tomu místním prodejcům rostly tržby, což se odrazilo i v jejich marketingu. Z rezervací kampaní navíc vidíme, že zvýšená poptávka přetrvává i pro září a říjen. Předpokládáme, že obdobné tempo si udrží i po zbytek roku.

Je růst poptávky po podzimních kampaních vyšší i ve srovnání s loňským podzimem?

Ano, růst letošní podzimní poptávky je vyšší než loni na podzim.

Nemůže ho zbrzdit ani nastupující druhá vlna pandemie?

Ekonomiku už asi nikdo nezastaví, jako tomu bylo na jaře. Na omezení restrikce si začínáme zvykat a žijeme s nimi dál. Takže věřím, že budeme nadále fungovat, nakupovat i shánět vánoční dárky. Boj o zákazníka tak neustane. Pevně doufáme, že tato druhá vlna nezabrzdí ekonomiku ani reklamní poptávku.

Pokud ale poptávka roste rychleji než loni na podzim, tak pravděpodobně prostorové kapacity pro její uspokojení nestačí. Je problém s reklamním prostorem?

Je to problém a týká se víc televize než internetu, a to i přesto, že se reklamní kapacita v obou médiích zvýšila. Prostorová kapacita nám nestačí a potřebovali bychom ji ještě větší. Neříkám, že je to nějak dramatické, ale poptávka po prostoru se zvyšuje. Pokles v některých segmentech inzerentů, jako jsou například cestovní kanceláře, plně nahradila, a dokonce i převážila, poptávka od jiných sektorů, např. e-shopů. Televizní reklamu začaly využívat i e-shopy, které ji dosud neměly, a pak firmy, které spustily e-shop a potřebují vybudovat nový prodejní kanál. Tím se zvýšil objem celého e-shopového segmentu.

Promítne se tato situace do ceníku pro rok 2021?

Jsem přesvědčen, že ano. Náš výhled ohledně inflace pro příští rok se pohybuje v řádu 5–10 %. V první polovině roku jsme měli strach z vývoje v roce 2021. Jak už jsem ale popsal, situace nevypadá tak dramaticky, protože přicházejí noví zadavatelé.

Může zvýšený zájem přetrvat i pro rok 2021?

Jednání, která zatím s inzerenty vedeme ohledně příštího roku, naznačují, že poptávka po reklamním prostoru bude zvýšená. Firmy, kterým se letos daří, budou marketingové rozpočty navyšovat.

Pokud se ještě vrátíme k inzerentům, nejsou na druhou stranu e-shopy v takové situaci, že ani reklamu nepotřebují?

E-shopovým prodejcům reálně rostou prodeje, a pokud mají zboží, tak se ho snaží promovat co nejvíc. I pro nás bylo překvapením, že se některé e-shopy rozhodly vstoupit do televizní reklamy. Obraty, které vytvářejí, jsou ale relativně velké.

Lze tedy říct, že zvýšenou poptávku po televizní reklamě táhnou e-shopové firmy?

Spíš bych řekl, že vykompenzovaly poklesy v cestování a v jiných sektorech. Nejprve jsme se obávali, že pandemie covid-19 povede k poklesu především kvůli citelně zasaženým sektorům. To se ale úplně nepotvrdilo. Promítají se tady dva efekty: jeden spočívá v posunu kampaní na podzim a druhý ve zvyšujícím se počtu zadavatelů, kteří nějakým způsobem mohou z pandemie těžit.

Mění se struktura zadavatelů ve srovnání s loňským podzimem? Zůstávají tradiční zadavatelé ze segmentu typu FMCG, telekomunikace nebo auto-moto?

Struktura zadavatelů se příliš nemění, například u segmentu automotive ale sledujeme záměr víc využívat televizní reklamu pro podporu prodeje, nejen pro launchovací kampaně. Souvisí to s tím, že v minulosti byla tato potřeba částečně limitována kvůli naplněným výrobním kapacitám. Automobilky musí dnes víc tlačit na prodej než dříve.

Media Club propojuje ve své nabídce TV, internetovou a rádiovou reklamu. Využívají někteří zadavatelé možnosti jen online reklamy?

Zadavatelé, kteří se zaměřují jen na internetovou reklamu, většinou vyžadují cílení na užší a bonitnější příjmové skupiny. Anebo jde o klienty, kteří cílí regionálně. To jde v televizi obtížněji. Možností je hybridní televize HbbTV, která propojuje televizi s internetem. Dříve jsme měli v HbbTV především velké televizní zadavatele. Dnes je ale polovina těchto klientů lokálních – cílí například jen na Prahu, střední Čechy nebo Brno. Podařilo se nám klientům vysvětlit, že televize je celostátní médium, ale díky využití HbbTV lze komunikovat i lokálně.

Ještě na začátku letošního roku byl reklamě v hybridní televizi HbbTV předpovídán relativně rychlý růst. Potvrzuje se?

Poptávka po reklamě v HbbTV se zvyšuje, v letošním roce vzroste oproti loňskému roku zhruba dvojnásobně. Tím myslím v celkovém objemu i v počtu zadavatelů, přidaly se totiž i menší firmy. Nejsilnějším segmentem v HbbTV je sektor výrobků rychloobrátkového zboží (FMCG).

Jak velký objem HbbTV reklama představuje?

HbbTV reklama tvoří 25 % celkových online příjmů skupiny Prima. Do reklamních formátů HbbTV započítáváme i videoreklamu, která se přes HbbTV také odbavuje. Videoreklama představuje z HbbTV nejčastěji využívaný formát, pak jsou formáty čistě HbbTV jako switch-in, red button, bannery a letáky. HbbTV celkově dynamicky roste a pomáhá nám růst v reklamních příjmech a rozšiřovat reklamní kapacitu.

Stále platí, že počet diváků, kteří mohou sledovat HbbTV vysílání, překračuje dva miliony?

Počet diváků, kteří mohou HbbTV sledovat, je stále kolem 2,2 milionu. Kvůli zpomalení přechodu na DVB-T2 se růst absolutního počtu diváků zpomalil. Na druhou stranu ale roste čas strávený sledováním HbbTV vysílání.

Mění se preference platforem?

Nejvyužívanější službou je iPrima.cz. Z hlediska zařízení rostou nejvíce mobily a chytré televizory, resp. HbbTV. Růst u mobilů spíše závisí na mobilních operátorech a datových tarifech, zlepšuje se to, ale nijak dramaticky. Pokud by všichni diváci měli neomezené tarify, tak využívanost mobilních telefonů rapidně skočí nahoru.

Jaké novinky v HbbTV na podzim připravujete?

Na začátku září jsme spustili novou aplikaci iPrima.cz a pracujeme na doladění mobilní aplikace, kterou jsme spustili v červnu. Nově také máme zcela novou aplikaci Play Zone pro e-sport, diváci ji najdou v HbbTV. Celkově chceme zvyšovat uživatelský zážitek lidí, k čemuž je potřeba, abychom rozšiřovali počet registrovaných diváků. Proto je nová verze mobilní aplikace iPrima už pouze s registrací. Díky registraci můžeme divákům videa lépe doporučovat a nabízet, a tím posilovat personalizovaný obsah. To je práce na následující půlrok. iPrima je rozkročená přes všechna zařízení – HbbTV, mobil, PC – a uživatelé se jinak chovají na každém z nich. Některý typ obsahu se konzumuje jen někde, např. pohádky jsou sledované převážně v HbbTV. Proto z pohledu doporučení obsahu nemá smysl doporučovat lidem na PC to samé co v HbbTV. Čím je naše videotéka větší, tím je těžší doporučit uživateli to, na co by se mohl dívat. Poslední tři až čtyři roky nakupujeme obsah jen pro nabídku na internetu. Samozřejmě, že pracujeme i s TV formáty, ale nakupujeme také velké množství obsahu jen pro onlinové distribuční kanály.

Registrace do aplikace iPrima je bezplatná, zůstane tak i do budoucna?

Registrace do aplikace iPrima.cz je zdarma a neplánujeme to měnit. Na druhou stranu extrémní ochota lidí platit za předpremiérové díly Slunečné nás směřuje do služeb typu TVOD a SVOD. Tím směrem se díváme, ale spíš si říkáme, kdy pro ně nastane ten správný čas.

Ještě otázka k internetovému portfoliu: letos se rozšířilo o zpravodajský web CNNPrima.cz. Vidíte ze statistik, jaké jsou odlišnosti v cílových skupinách tohoto zpravodajského média v televizi a na webu?

V zastoupení televizních diváků CNN Prima News je něco více žen než mezi uživateli CNNPrima.cz, online má také více mladších uživatelů. Oproti ostatním televizním kanálům i webům jej sleduje bonitnější cílová skupina. Z pohledu krajů převládá na internetu Praha a Středočeský kraj, což ale kopíruje internetovou populaci jako celek.

Prodává se reklama na televizním kanálu CNN Prima News v kombinaci s inzercí na webu CNNPrima.cz?

Televizní stanice CNN Prima News je zařazena do balíku televizní reklamy s dalšími stanicemi. Většina reklamních televizních kampaní se uskutečňuje právě v rámci balíku, zatímco pro onlinovou reklamu volí zadavatelé CNN spíše samostatně. Nechtěli jsme hned od začátku web reklamou zahltit, proto jsme reklamu nabírali pomaleji. Dnes ji prodáváme naplno a na některých formátech bojujeme s vysokou mírou vyprodanosti.

Je vyprodaný prostor i na televizním kanále CNN Prima News?

Tím, že se reklamní prostor prodává v balíku stanic, tak se načítá do reklamní kapacity celé skupiny Prima. Týká se to tedy i CNN Prima News, kde je vysoká míra vyprodanosti.

Zdroj: www.mediaguru.cz 

Uvidí diváci v neděli večer ostříleného policejního matadora Michala Břízu (David Matásek) s novým parťákem Juniorem (Vladimír Polívka), nebo budou sledovat osudy génia Filipa Koeniga, prapravnuka Alberta Einsteina v podání Vojty Kotka? Televize Prima vůbec poprvé umožňuje divákům, aby si sami zvolili, co chtějí sledovat v neděli večer. Bude to novinka Einstein, nebo nová, čtvrtá řada seriálu Polda? Hlasovat je možné na www.primadetektivka.cz od dnešních 12 hodin do pátečního poledne (25. září, do 12.00).

„Rozhodli jsme se na nedělní večer vrátit detektivku, a vůbec poprvé necháváme osud hlavního vysílacího času v režii diváků. Je tak čistě na jejich volbě, jestli od 4. října budeme vysílat nové díly Poldy, nebo detektivku Einstein,“ říká Marek Singer, generální ředitel skupiny Prima, a s úsměvem dodává: „Sám jsem velmi zvědavý, který seriál nakonec zvítězí, protože ani na Primě nemáme jednoznačný konsenzus.“

Ve čtvrté sérii přibyde k Poldovi coby poručíku Michalovi Břízovi (David Matásek) nový parťák Junior (Vladimír Polívka). Polda je drsný samorost, který před dvaceti lety při výkonu služby utrpěl zranění, kvůli kterému byl léta v kómatu. Po probuzení se opět přidal do řad policie. Je to spravedlivý drsňák ze starých časů, který pro dopadení pachatele volí nestandardní řešení. Bohužel se ocitl ve světě, který se za dvacet let změnil. Je sebevědomý, sebestředný, ale svou přímočarostí sympatický.

Díky Einsteinovi by mohli diváci nahlédnout do mozku génia Filipa Koeniga v podání Vojty Kotka. Filip je údajně prapravnukem Alberta Einsteina a vyučuje fyziku na univerzitě. Trpí dědičnou Huntigtonovou nemocí a je přesvědčený, že do konce života mu zbývá pouhých sedm let. Nebo možná i míň. Jednoho dne ale skončí na policii a hrozí mu vězení. Pokusil se totiž ukrást z ordinace léky označené jako drogy, aby zpomalil zhoršování svého zdravotního stavu. Na poslední chvíli ho před mřížemi zachrání nečekaný návrh. Místo toho, aby seděl za mřížemi, se musí stát poradcem při vyšetřování vražd.

Nové nasazení pořadů od neděle 4. října:

20.15 – Prima česká detektivka na přání diváků (Polda IV, nebo Einstein)

21.25 – Zlatá maska

Hlasujte na www.primadetektivka.cz a na sociálních sítích skupiny Prima.

Zdroj: FTV Prima, spol. s r.o.

První zářijový týden (36.) byl ve znamení rekordů pro skupinu Prima. Hodnota celodenního share byla 28,02 % v cílové skupině 15–69 let. Jednalo se o nejúspěšnější týden od roku 2006. Průměrný celodenní share v letošním roce (leden až srpen) dosáhl hodnoty 24,72 % (meziroční nárůst 0,48 %) v CS 15–69 let.

Vlna úspěchů pokračovala i u obchodního zastupitelství Media Club, jehož sledovanost od jara neustále roste. V cílové skupině 15–69 let zaznamenalo první zářijový týden celodenní share 34,12 %, prime time share 35,14 %, a zvítězilo tak nad ostatními mediálními skupinami. Průměrný celodenní share od ledna do srpna byl 31,44 % v CS 15–69 let.

Televizní premiéru české komedie Ženy v běhu si v sobotu večer na hlavním kanálu Prima nenechalo ujít 1 350 000 diváků (share 38,07 %) v CS 15+. Dařilo se také nové zábavné show Zlatá maska, jejíž první díl vidělo 794 000 diváků (share 20,09 %) v CS 15+. Minulý týden bodoval i pořad Prostřeno!, průměrně jej sledovalo 520 000 diváků (share 22,83 %) v CS 15+. Jednalo se o letošní nejlepší týdenní share Prostřena!. Rekordní týden má za sebou i tematický kanál Prima KRIMI, který měl v 36. týdnu nejlepší celodenní share – 3,52 % v CS 15+ – od svého spuštění.

Zdroj: FTV Prima, spol. s r.o.

Obchodní zastupitelství Media Club v srpnu i nadále vedlo mezi komerčními skupinami – celodenní share v CS 15+ dosáhl 33,02 % (meziroční nárůst o 0,54 p. b.), prime time share pak ve stejné cílové skupině dokonce 33,39 % (meziroční nárůst o 1,08 p. b.). Dařilo se především skupině Prima, jejíž podíl na sledovanosti v srpnu meziročně narostl o 1 p. b. na 24,87 % v celodni v CS 15+ a o 1,30 p. b. v hlavním vysílacím čase na 25,56 %. Rekordní byl pak srpen pro malé kanály skupiny – Prima MAX a Prima KRIMI.

Skupina Prima v meziročním srovnání nerostla jen v cílové skupině 15+, ale i v cílové obchodní skupině 15–69. V srpnu byl celodenní share v této CS 25,07 % (meziroční nárůst o 0,48 p. b.) a 25,66 % v prime time (meziroční nárůst o 0,34 p. b.). Start premiérových dílů vlajkového seriálu Slunečná si v úterý 25. srpna nenechalo ujít 758 000 diváků v CS 15+ (share 21,07 %). Nový seriál Sestřičky Modrý Kód v pondělí 31. srpna vidělo 693 000 diváků v CS 15+ (share 18,54 %).

Pro filmový kanál Prima MAX byl letošní srpen historicky nejúspěšnější od začátku jeho vysílání. Celodenní share dosáhl 3,49 % (meziroční nárůst o 0,98 p. b.), prime time share pak 3,35 % (meziroční nárůst o 0,82 p. b.), obojí v CS 15+. V obchodní cílové skupině 15–69 si kanál polepšil ještě výrazněji – celodenní share se vyšplhal na 4,16 % (meziroční nárůst o 1,27 p. b.), v hlavním vysílacím čase dosáhl kanál podílu sledovanosti 3,94 % (meziroční nárůst o 1,00 p. b.). Divákům se líbily zejména úterní filmy, všechny přilákaly více než 200 000 diváků. Nejsledovanějším z nich byl snímek Deepwater Horizon: Moře v plamenech, který 4. srpna vidělo 219 000 diváků v CS 15+ (share 6,17 %).

Rekordní celodenní share za dobu svého vysílání zaznamenala v srpnu i Prima KRIMI s hodnotou 3,36 % v CS 15+ (meziroční nárůst o 0,64 p. b.). Vysokou sledovanost měl kanál i v prime time, kde v totožné cílové skupině dosáhl hodnoty 3,49 % (meziroční nárůst v 0,55 p. b.). Obdobných čísel sledovanosti pak kanál dosáhl i v CS 15–69, konkrétně 3,29 % v celodni (meziroční nárůst o 0,35 p. b.) a 3,39 % v prime time (meziroční nárůst o 0,18 p. b.). Diváky zaujaly především nedělní snímky z cyklu Vraždy u jezera – nejsledovanější epizodu vidělo 9. srpna 171 000 diváků v CS 15+ (share 5,26 %).

Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere, živě + TS0-3, ke dni 4. 9. 2020